IMG_0310.JPG

ARCHIV ČLÁNKŮ


ZPĚT
IMG_0686.JPG

Yilmaz

 

Když se naše oči střetly poprvé,jako bych se podívala až na dno své vlastní duše....

Po týdenním putování Tureckem nás čekal ještě pobyt u moře. Nemám ráda sterilní hotelové komplexy,tak jsem si ještě doma našla malý penzion ve staré Antalyi,který jako mnoho jiných vznikl v původním tureckém domě.Autobus zastavil u vjezdu do starého města,dál už ho nepustily úzké uličky.Se všemi jsem se rozloučila a hlavou mi blesklo proboha kam se to zase řítím.....Týden tam budu sama,ale tak jsem to přece chtěla,kostky jsou vrženy...

 

Taxikář mi vyložil zavazadlo a byl pryč.Z posledních sil jsem po kočičích hlavách táhla kufr a před vchodem do zahrady s mým dočasným domovem se objevil nějaký muž v riflích a bílé košili.Upřel na mne své šedomodré oči, jeho pohled byl tak zvláštní a řekl jen tiše welcom.Vzal mi kufr z ruky, a za chvíli mne vítala paní domácí Inci,která se stala postupem let mojí tureckou "maminkou".Tehdy jsem to ještě netušila a vyčerpaná z cesty za chvíli spala spánkem spravedlivých.

 

Ráno, oči ještě zavřené, jsem úderem páté uslyšela volání muezzina z nedaleké mešity,pak jako ozvěna další a další....Jak to miluju,ano jsem tady,starobylá postel,dřevěný původní nábytek,obrázky na stěnách,vyšívané ubrusy,staré koberce.Ze všeho dýchá historie a příběhy lidí,kteří tu kdysi žili.

Sešla jsem do jídelny v sedm,rozespalý číšník není zvyklý na tak brzké vstávání, ale za chvíli už mám snídani na stole.

V zahradě je krásný stín,kolem malého bazénku pochodují želvy,v kleci zpívá kanárek,na něhož si brousí zuby početná kočičí komunita.Yilmaz,jak se jmenuje muž, který mne včera vítal,už také pracuje a plaše mne pozdraví.Nevypadá jako Turek,až později se dovídám, že je Kurd,pochází z východu Turecka a sem přišel za výdělkem.

Život měl pestrý, ale většinou neveselý a je zvyklý žít velmi skromně. Kromě turečtiny ovládá slušně němčinu, já trochu anglicky, ale když dva chtějí, tak se domluví a my jsme tedy chtěli.....Jestli se tomu tak dá říkat, povídali jsme si dlouhé hodiny.Pracoval pár let v Německu, má velký přehled o literatuře,hudbě,našli jsme spoustu společných témat. Navíc velmi slušný, jemný a pohodový člověk.Taky bolest jsme prožili podobnou - jako moje maminka, tak jedna z jeho sester umřela na rakovinu.

 

V Antalyi jsem za ty roky, co jsem se tam vracela, našla spoustu známých a přátel, zažila nespočet zajímavých příhod a dobrodružství.

Ale Yilmaz byl moje pozdní láska (platonická a o to možná krásnější)....Poprvé mne vezl na letiště, další roky už vždy čekal na můj přílet s taxíkem před halou, políbil mne na uvítanou a celou cestu "domů" mne držel za ruku. Pak mě hýčkal dobrým jídlem, pouštěl mi Lorenu Mc kennit,houpal na zahradě v hamace.Inci jen obracela oči v sloup, ale pak mi řekla,že ho nepoznává.Nikdy ho s žádnou ženou neviděla,byl uzavřený, zklamaný nevydařeným manželstvím v Německu.

Během roku jsme si aspoň psali a telefonovali,ještě mám jeho esemesky uložené v mobilu.Snažila jsem se učit turecky a on zase česky, musím říct že na jazyky byl asi větší talent než já.To poslední léto byl zamlklý,často slzy v očích,nosil mi květiny.Když nepracoval,toulali jsme se večerním městem,zašli za kamarády nebo jeli na výlet do hor.Až dva dny před mým odjezdem mi prozradil, že mu doma na východě zemřel otec a on jako nejstarší syn se musí vrátit,aby se postaral o matku s dvěma sestrami.......

 

Ty dva dny byly nejtěžší,věděli jsme, že se už nikdy neuvidíme.Od té doby jsem v Antalyi nebyla,i když to tam moc miluju,prostě by mi tam někdo scházel a nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.......Když si někdy pustím Lorenu,jsem zpátky v prostoru i čase,vděčná životu,že mi dovolil prožít ten příběh..........

 

Pavla Holubová

novýpříspěvek.gif
CAM04320.jpg
Píše se 1.duben roku 1990...z velké lásky se narodil můj první syn - Petr. V té době jsem to brala jako normální věc - mám krásné, zdravé dítě - syna..co si přát více. První dítě, první vnouče...hromada lásky ze všech stran.
Čas plynul...vše zalité sluncem. Rodiče, prarodiče...všichni šťastní. V té době jsem si nedovedla představit, že by něco mohlo být jinak. Život mi však ukázal svou odvrácenou tvář...zemřel mi otec, rok poté matka...ale pořád jsem měla svého manžela, kterého jsem milovala nade vše, syna Petra a syna Martina, který se narodil po 8 letech...
Vyžadoval moji veškerou lásku, péči...v té době jsem trochu zanedbávala svého prvorozeného, bezproblémového syna...dnes říkám - promiň prosím...tenkrát to ale nešlo jinak...
Po několika letech další rána - manžel odešel k jiné ženě...můj život ztratil smysl...vše, co do té doby bylo samozřejmé, najednou nebylo...nevěděla jsem co dělat, jak dál žít...jaký smysl to vše má..v té době se najednou můj starší syn převtělil do role ...která mi chyběla...byl najednou nejen mým synem,
ale hlavně mým přítelem...nevím jak to ve svých 19 letech dokázal, ale bylo to tak..a je to tak do dnešního dne, i když už má svůj život, svou lásku...pořád je mým rádcem, pomocníkem..nebojím se říci životním partnerem, který stojí po mém boku, na kterého se mohu ve všem spolehnout...je prostě mým andělem...děkuji ti Péťo, za to že jsi takový, jak&yacu te; jsi...možná je to trochu i moje zásluha, ale jsi prostě to nejlepší v mém životě...
Možná si řeknete že takto mluví každá matka...každá si myslí, že její syn je ten nejlepší...ale to není jen můj názor...takto mluví všichni, kteří se s mým synem poznali...sousedi, kamarádi, zaměstnavatelé...všichni říkají ... váš Péťa je úžasný kluk...a to se tak krásně poslouchá...
Jestli existuje Bůh...nebo nějaká vyšší moc...děkuji za to, že Péťa vstoupil do mého života...nedovedu si ho bez něj představit...
Pro mě Anděl nemá podobu neskutečné bytosti s krásnými křídly - pro mě je to obyčejný 24 letý kluk...se všemi chybami, ale i vlastnostmi, pro které je tím nejlepším, co mě v životě potkalo...děkuji...komukoli...tam nahoře...že naše cesty spojil dohromady...

Gaby
Na fotce se syny - vlevo v modrém tričku můj anděl Péťa :-)...vpravo mladší syn Martin (ten spíše inklinuje k čertům ale nemám ho proto o nic méně ráda)
Na druhé fotce jsem se svým bývalým manželem Petrem...jsme 5 let rozvedeni a já teprve teď vidím, že to nebyl konec, jak jsem si myslela....ale nový začátek. 
Kdyby se tu teď zjevila kouzelná víla, mávla třpytivou hůlkou a řekla...vrátím ti tvůj minulý život,se vším, co k němu patřilo...slušně bych poděkovala a řekla...děkuji, ale nechám si to, co je tady a teď....
Svému bývalému manželovi jsem už dávno odpustila...ale ono vlastně...není co odpouštět :-).
 
 
CAM04317.jpg
novýpříspěvek.gif
Zde je perfektní zpracování problematiky Xylitolu - pro zvídavé - od ing. Evelýny Godžalové, alias Jerry Mouse...

Jak se tak během let zaobírám lidskou existencí, zdravím, pojmem štěstí atd., což jedno s druhýmneoddělitelně souvisí, tak stále intenzivněji vnímám, to co jsi psal ze stránky213, knížky doktorky Rankinové. Pokud nežijeme v souladu s naší vnitřní pravdou,s svým momentálním „nastavením“, nepomůže nám nic.  Nehledě na to, že i kvalifikovaní nutričníporadci přiznávají, že názory na zdravou výživu se proměňují v závislosti navědeckém poznávání i klinických zkušenostech.
Databázečlánků z vědeckých časopisů PubMed nám, údajně, jenom na zadaná hesla výživa, diety, suplementy a vitaminy nabízí namilion článků. Kdybychom jich přečetli 1000 ročně, máme čtení na 1000 let, a toje jenom nepatrná část všeho, co bychom měli vědět o faktorech, které ovlivňujínaše zdraví, funkce našeho těla, trávení, imunitní systém, vylučování i délkuživota. Z tohoto pohledu by měl člověk přistupovat s jistou rezervou k dogmatickým a „zaručeným" radám.
 
S úctou a láskou, E.  
 
Xylitol se řadí mezi tzv. deriváty cukrů - cukerné alkoholy.

S alkoholem v podobě, v jaké ho známe, nemají tato sladidla nic společného, pouze ho svou strukturou vzdáleně připomínají. Poznáme je tak, že všechny mají v názvu koncovku -ol a nejčastěji se setkáme s látkami Sorbitol, Mannitol a Xylitol. Přestože se tyto látky vyskytují i v některých druzích ovoce, obávám se, že uměle vyrobené, bývají pro lidské tělo těžce stravitelné a je prkázané, že při konzumaci většího množství mohou vyvolat průjem nebo další střevní potíže. S těmito látkami se nejčastěji setkáváme u žvýkaček, jelikož mají údajně vliv na snížení zubního plaku a jejich chuť vyvolává pocit „svěžího dechu“.

Tyto cukerné alkoholy jsou původně z cukru, ale jsou tak změněny, že jsou brány jako neobsahující cukr. Obecné pravidlo je, že  když je příroda upravena a změněna aby se vytvořil „lepší“ produkt, dost často je výsledkem něco co není zdravé. Někdo jde až tak daleko, že označuje tyto produkty jako mnohem horší než cukr a stimulující růst hmotnosti.
 
V příloze posílám pasáže z knihy Doba jedová 2 Prof. Strunecké a Prof. Patočky - kapacit v oborech molekulární biologie, toxikologie, enzymologie atd. Závěry z výzkumů "pozitivních" účinků xylitolu jsou nejednoznačné, a co je pro mě podstatné, xylitol je zejména ve žvýkačkách v nichž není nic přirozeného. Je to chemická směs, která v žádném případě nepřispívá ke zdraví nebo dobrým zubům. 
Xylitol

Tento pětiuhlíkový cukerný alkohol se v přírodě nachází v mnoha rostlinných zdrojích, jako jsou například maliny, švestky, kukuřice či oves. Průmyslově se vyrábí např. z dřevního odpadu nebo z kukuřice. V Evropě se začal vyrábět v minulém století ve Finsku z dřeva bříz, koncem 20. století se dočkal velké popularity v USA a v současné době je jeho největším producentem Čína, kde je xylitol vyráběn z kukuřičného odpadu. Přestože suroviny pro výrobu xylitolu jsou levné, jeho výroba je složitější než výroba cukru z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, a proto je toto sladidlo dražší. To brání jeho širšímu rozšíření. Je přibližně stejně sladký jako sacharóza, ale při metabolismu se uvolní méně kalorií: jedna čajová lžička xylitolu poskytne 9,6 kalorií, zatímco stejné množství cukru poskytne 15 kalorií. Nevýhodou xylitolu je, že může mít ve vyšších dávkách laxativní (projímavý) efekt. V běžné literatuře nejsou toxické účinky xylitolu u člověka známy. Zajímavé je, že xylitol nesnášejí psi. Pokud zkonzumovali potravu slazenou xylitolem, došlo u nich k náhlému poklesu hladiny glukózy v krvi, ke ztrátě koordinace a k záchvatům. Ve vzácných případech bylo popsáno selhání ledvin a selhání srážení krve. Hypoglykémie nastávala již po požití > 0,1 g xylitolu/kg hmotnosti, po požití > 0,5 g/kg mohlo dojít k jaternímu selhání. U psů vyvolal xylitol prudký vzrůst obsahu inzulínu v krvi již 20 minut o požití xylitolu, s vrcholem po 40 minutách. U člověka naproti tomu xylitol nemá žádný účinek na hladinu glukózy ani inzulínu. Xylitol nemá žádnou pachuť a je vhodným sladidlem také pro diabetiky. Nepodílí se např. na tvorbě zubního kazu a je proto používán jako sladidlo do žvýkaček. Žvýkačky s xylitolem redukují množství zubního plaku a produkci kyselých slin a snižují tak kazivost zubů i problémy s dásněmi

2.3 Xylitol a žvýkačky jako ochrana před zubním kazem?

Je otázkou, zda máme xylitol považovat za přírodní sladidlo, nebo za nejméně škodlivou náhražku cukru, jehož NÚ jsou při mírné konzumaci minimální. Avšak důležité je, že se zjistilo, že xylitol může mít ochrannou funkci proti zubnímu kazu. Proto je velmi rozšířené jeho použití ve žvýkačkách. V EU je označován kódem E967. Lidé žvýkačky používají velmi často a dnes již téměř kdekoliv. Dodávají jim dobrý pocit ze svěžího dechu. Propagátoři žvýkaček uvádějí mnoho pozitivních účinků, které žvýkání přináší, jako je například uvolnění psychického i svalového napětí. Prý pomáhá vyrovnat se lépe se stresem a dokonce zvyšuje zásobení mozku kyslíkem, prokrvuje tkáně, ztrácí se únava. V tomto podání vypadá žvýkačka jako hledaný lék na všechno. Nevím, proč tedy již dávno nevyřešilo žvýkání žvýkačky chronický únavový syndrom a nepřispělo k poklesu infarktů a

různých psychosomatických onemocnění. Faktem je, že my starší žvýkající ústa adolescentů neobdivujeme a žvýkání při přednášce nebo v divadle považujeme stále za neslušné. Japonští badatelé sledovali po 14 dnů skupinu 50 chlapců a dívek, z nichž polovina pravidelně žvýkala žvýkačky. Jejich teoretický přístup byl postaven na pozorování laboratorních zvířat, kde ztráta zubů, a v důsledku toho omezené žvýkání, vyvolává ztrátu paměti a narušuje proces učení. Žvýkání stimuluje uvolňování adrenalinu a oxidu dusnatého a tím vyvolává prostřednictvím nervů lepší reakce vůči stresu. Účastníci studie žvýkali žvýkačku dvakrát denně po dobu 5 minut. Všichni dostali stejný druh, japonskou mátovou (Cadbury Japonsko, Tokio, Japonsko). Poněkud šokující pro mne i pro čtenáře předchozích řádek může být složení žvýkačky. Obsahuje totiž gumovou bázi, maltitol, xylitol, aspartam, acesulfam (3umělá sladidla), umělá i přírodní barviva, želatinu, arabskou gumu, manitol, sojový lecitin a svíčkový vosk. Kontrolní skupina však dostala bonbony, které obsahovaly prášek s citrónovou šťávou, olej ze semen petržele, sorbitol, aspartam, acesulfam, fenylalanin, barviva, extrakt ze zeleného čaje a gardénie, sacharózu a prášek oxidu křemičitého. Uvádím tyto detaily, aby si čtenář uvědomil, že není snadné dospět k jednoznačným závěrům a jejich interpretaci. Do studie vstoupilo 49 účastníků a ukončilo ji pouze 33. Nicméně tým japonských výzkumníků uvádí, že žvýkajícím se po 14 dnech zlepšil stav úzkosti, měli lepší náladu a nižší únavnost. Nezdá se, že by tato studie byla sponzorována výrobci žvýkaček. Ať již jsme ochotni její závěry přijmout, nebo ne, můžeme si myslet, že žvýkání přináší mládeži užitek. Podle mého názoru však žvýkání nalačno může stimulovat výlev kyseliny solné a trávících enzymů v žaludku a za situace, kdy nepřichází jídlo, může vytvářet podklady ke vzniku žaludečních vředů. Na toto téma probíhají stále diskuse s názory, které tuto teorii podporují, i s těmi, které ji popírají. Nejvíce rozšířená je však teorie, že žvýkačky působí profylakticky

(ochranně) proti vzniku zubního kazu v průběhu dne tam, kde není možnost si vyčistit zuby po hlavním jídle. Představa je taková, že žvýkání povzbuzuje tvorbu slin, které mohou neutralizovat pokles pH (okyselení) zubního plaku, ke kterému normálně dochází po jídle. První žvýkačka, která byla vyvinutá za účelem omezení zubního kazu, se objevila ve Finsku v roce 1975. Xylitol, který je její součástí, není fermentován bakteriemi z plaku, které jsou původci zubního kazu. Xylitol snižuje hromadění plaku na povrchu zubů. Žvýkání žvýkaček s xylitolem také brzdí množení bakterií rodu Streptococcus. Xylitol se v současné době nabízí v různých dalších produktech, jako jsou žvýkací tablety, pastilky, zubní pasty, ústní vody a směsi proti kašli. Studií, které by prokazovaly účinnost těchto výrobků, zatím není mnoho. V Anglii sledovali po dva roky účinek tabletek s xylitolem na kazivost zubů u školních dětí a po 21 měsících neodhalili žádný

účinek . Ve Finsku sledovali soubor 921 dětí a zjistili, že stav ústní dutiny byl o něco lepší u dětí žvýkajících žvýkačky s xylitolem. Není docela přesně určeno, jak dlouho se musí žvýkat, prý třikrát denně hned po jídle. Neměli bychom však nechat bez povšimnutí zjištění, že na dvou klinických pracovištích ve Finsku došli k závěru, že xylitol je účinný v prevenci akutního zánětu středního ucha (otitis media, AOM) v denní dávce 8,4-10 mg xylitolu denně, rozdělené do 5 dávek. Při 2-3 měsíčním sledování byla zjištěná 40% účinnost při užití žvýkačky a 30% účinnost při podávání xylitolu jako sirupu. Tento poznatek z roku 2000 byl samozřejmě ověřován

v dalších studiích a v současné době provedli kanadští stomatologové zhodnocení všech údajů z Cochranovy databáze. Vliv xylitolu ze žvýkaček nebo z tabletek na snížení výskytu AOM byl prokázán ve třech studiích, celkem u 1826 dětí, které navštěvují zařízení denní péče ve věku do 12 let. Naproti tomu v jiné skupině v počtu 1277 finských dětí se vliv xylitolu neprokázal. Nabízí se tedy jasný důkaz, že profylaktické užívání xylitolu u zdravých dětí navštěvujících centra denní péče snižuje výskyt AOM o 25 %.

Metaanalýzou 44 publikací o ochranném vlivu xylitolu na AOM se zabýval i Danhauer se spolupracovníky. Tito autoři došli k závěru, že xylitol je dobře přijímaná prevence pro AOM s nepatrnými NÚ, pokud je podáván jako žvýkačka nebo sirup v množství 10 g denně v pěti dávkách.

novýpříspěvek.gif
13.1.15 jsem dostal tento mail (jeden z mnoha):
 
Vážený pane doktore,
 
ráda bych Vám poděkovala za pomoc při léčbě vnučky. Díky návodu na akutní AP, který je uveden na Vašich stránkách, a který jsem praktikovala u tříapůlleté vnučky, se zdrav.stav zlepšil natolik, že nebyly užity antibiotika. Vnučka cca dva měsíce kašlala, nejdříve užívala bylinné sirupy, po zhoršení kašle rodiče o vánocích navštívili pohotovost v Praze. Na poslech nebyl nález, CRP bylo dvacet, dostala a užívala erdomed. Kašel ustal v noci, ale ráno měla záchvaty kašle a přes den byl drhnoucí kašel. Po další návštěvě dětské lékařky, která jí poslechla a konstatovala,  že by snad na průduškách i něco slyšela......(takto mi to tlumočila matka) byl předepsán Klacid. A právě v tento den manžel odvážel vnučku k nám do Jižních Čech na  týdenní pobyt. Přečetla jsem si příbalový leták a bylo mi nanic. Domluvila jsem s maminkou, zda souhlasí s tím, že zkusím praktikovat akutní AP, a v příp

adě, že se stav vnučky nezlepší nasadím Klacid. Matka souhlasila, ač i ona  o vánocích,  na moje doporučení - praktikovala akutní AP,  která nezabrala (praktikovala matka - dvakrát denně po dobu dvou dnů). První den jsem aplikovala AP pětkrát, druhý den čtyřikrát, kašel se zmírnil, v podstatě jen několikrát za den zakašlala, žádné ranní záchvaty kašle neměla. Po návrtatu domů do Prahy se podařilo uskutečnit návštěvu lékařky praktikující metodu MUDr. Jonáše -  detoxikace. Výsledky dle měření: Chlamydie, a nějaký menší problém na mandlích a dutinách, průdušky a průdušnice bez nálezu, stav imunity dobrý. Bude užívat troje kapky, kapání na bříško.
Na netu jsem studovala více informací o akutní AP. Ten na Vašich stránkách, byl pro mě, pro laika, který nikdy AP nepraktikoval, nejsnáze srozumitelný a pochopitelný. Jsem vděčná za Vámi uvedený postup a vážím si Vaší snahy šířit prospěšné informace široké veřejnosti.
Asi bych Vám nepsala, protože jsem si vědoma toho, že i čtení mého mailu Vám vezme čas...ale dnes jsem hovořila se švagrovou, která pracuje jako dětská sestra u svědomitého pediatra, praktikujícího i homeopatii, a ta mi sdělila, že Klacid předepisuje její lékař pouze při závažném onemocnění typu zápal plic a že se jedná o silná antibiotika, co dodat...... 
 
S pozdravem
....
novýpříspěvek.gif
20141129_125855_1.jpg
Juanita se synem Fabiem
20141129_142616.jpg
IMAG0275_1_1.jpg
Juanita s bratrem Patrikem
novýpříspěvek.gif

Co všechno může přinést jediný den

 

 

Ještě ležím v posteli, když blikne SMS - "dnes ti přivezu ty borové větvičky".Známý lesák Evžen,každý rok na mne myslí se stromečkem.Letos poprvé stromek nebude.Tatínek už je starý,cítí, že sil mu ubývá, já mám taky různé zdravotní potíže.Jsme rádi, že zvládáme to nejdůležitější.Tak stromek nechtěl,nejdřív jsem to obrečela a pak uznala, že má pravdu...Tak co, budou větvičky ve váze,ve stromku ta pohoda není.A už se těším na večerní návštěvu.Evžen jakoby nepatřil do dnešního světa,dodnes nemá mobil,nejraději je v lese. Má znalosti o spoustě věcí,o vesmíru,historii,přírodě,alterativních metod&aacu te;ch,cvičí čchi kung.

 

Po snídani jdu na svoji obvyklou vycházku kolem řeky.Scházím po schodišti a na chodbovém okně chybí můj "zazimovaný" muškát.Jen ta miska pod truhlík tam zbyla.Co naplat,asi někdo potřeboval udělat někomu radost.Tak po příchodu domů píšu na nástěnku dopísek - ať se dotyčný o něj aspoň pěkně stará a vezme si i tu podmisku.Za chvíli zvoní na dveře sousedka - paní Holubová,víte ten květináč si nikdo nevzal domů,on leží vyhozený pod oknem.Proboha proč,proletí mi hlavou,já která neublíží ani kuřeti,se sousedy žádné problémy,nechápu.

Pak to nějak zpracuju a dotyčnému odpouštím, jen mi je líto toho muškátu,kytka za nic nemůže.....

 

V poledne otvírám maily, a vida zdraví mne moje stará známá Marta.Sanitářka z nemocnice,známe se spousty let ze zájezdu do Anglie.Že mne vidí chodit s hůlkami a až půjdu příště,mám jí zavolat,půjde se mnou.Dobrá duše,letos jsem ležela dvakrát v nemocnici,vždy v horečkách,napojená na kapačku.Odvezli mne narychlo,tak jsem jí psala,když bude mít čas, ať na mne přijde mrknout.Donesla mi pokaždé láhev balené vody a vždy mávla rukou,když jsem ji posílala do skříňky pro peníze,ať to nechám být....

Dnešní mail končí slovy "nezlob se, ještě mi dlužíš za ty dvě vody 25 Kč".Je mi strašně,hanbou bych se propadla,ale na druhou stranu.....Kolikrát já v životě někomu pomohla, aniž bych pomýšlela na revanš, i cizím.Nu což, mám poučení.

Ale uznala jsem to jako svoji chybu a peníze jí vrátila s omluvou.Od té doby mi nenapsala,mrzí mě to,tak aspoň na Vánoce posílám pěkné mailové přání.

 

Odpoledne jdu opět ven,krásný slunečný den a koho nevidím...Primář z plicního jede z práce,mává na mne,pak přibrzdí,vystoupí a přeje mi do dalšího roku hodně zdraví a optimismu."Nemyslete si, já vás vidím každý den,jak ráno vyrážíte na výšlap,když jedu do práce.Jste dobrá,moc vám fandím,že to nevzdáváte...."

Odjíždí a v okýnku vidím palec nahoru.Primář,doktor klasické medicíny,homeopatika považuje za cukrové kuličky a z bylinek věří jen na meduňku.Léčil mne před lety tuberkulozu,teď jako imunolog občas nějaké kontroly.Ví, že klasickou medicínu v podstatě už odmítám,tedy pokud nejde o život.A postupem doby,když zjistil,že ta moje snaha s přírodní léčbou má efekt,tak je nadšený a drží mi palce......Moc mne to těší,usmívám se a jdu tak lehce......

 

Kvečeru zazvoní zvonek a Evžen za dveřmi.V jedné ruce větvičky,v druhé malou borovičku.Čekám co na to tatínek..."Jé ta je krásná,vy jste to vyřešil za nás,velkou práci nám to nedá a stromeček mít budem....",padá mi kámen ze srdce. Pak sedíme u zázvorového čaje a koláče,povídáme si o včelách, o lese a o životě.

 

Krásný závěr dne,který mi toho tolik přinesl,dobro,lásku,poučení a radost.V pokoji zavoněla smůla,větvičky ve váze vydechují borovou vůni,když zhasínám a v duchu už se těším na Vánoce.

 

Pavla

fotografie.gif
 
Andrea Lužná
P1000481.JPG
P1010404.JPG
P1020200.JPG
IMG_0999.JPG
fotografie.gif
DSCF2026.JPG
Na Haloween zkusila jsem býti javorem... Šárka B.
DSCF2034.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one