IMG_0310.JPG

ARCHIV ČLÁNKŮ


ZPĚT
IMG_0686.JPG
Fluoridy jsou jakékoliv kombinace prvků obsahující iont fluoru. Ve své elementární formě je fluor světle žlutým vysoce toxickým a korozivním plynem. V přírodě se fluor nachází v kombinaci s minerály jako fluorid. Je to chemicky nejaktivnější nekovový prvek a je také nejreaktivnějším elektricky negativním iontem. Díky své extrémní reaktivitě se fluor v přírodě jako nezkombinovaný prvek nenachází. Fluor patří v periodické tabulce do skupiny VIIa. Rychle vymísťuje další halogeny - jako chlór, brom a jód - z jejich minerálních solí. S vodíkem tvoří plyn fluorovodík, který se ve vodním roztoku stává kyselinou fluorovodíkovou.
fluo.jpg
 

Sloučeniny fluoru nebo fluoridy jsou americkou Agenturou pro jedovaté látky a registr nemocí (ATSDR) uváděny jako prvních 20 látek z 275 představujících nejvýznamnější hrozbu pro lidské zdraví. Fluoridy, fluorovodík a fluor byly nalezeny nejméně na 130, 19 resp. 28 místech z 1,334 míst na seznamu státních priorit identifikovaných Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA). Následně, podle nařízení zákona o super fondu (1996), si to vyžádalo kompilace informací o fluoridech, fluorovodíku a fluoru a jejich účincích na zdraví. Tato publikace se objevila v r. 1993.

Fluoridy jsou kumulativní jedy. Fakt, že fluoridy se v těle hromadí, je důvodem, proč americké zákony požadují po Hlavním lékaři, aby stanovil Maximální úroveň kontaminace (MCL) pro obsah fluoridu ve veřejné vodovodní síti, podle nařízení EPA. Specifickým účelem tohoto požadavku je vyhnout se nemoci známé jako ochromující kostní fluoróza (CSF), nemoci, která prochází třemi stádii. MCL, určená k zabránění pouze třetího a ochromujícího stádia této nemoci, byla nastavena na 4 ppm či 4 mg na litr. Předpokládalo se, že v lidech zůstane polovina z tohoto množství (2 mg), a proto jsou 4 mg na litr považovány za "bezpečné". Nicméně denní dávka 2-8 mg způsobuje třetí ochromující stádium CSF.

V r. 1998 vědci EPA, jejichž prací a zákonnou povinností je určit maximální úroveň kontaminace, prohlásili, že úroveň 4 ppm byla podvodně nastavena vnějšími silami v rámci rozhodnutí ignorujícího 90% údajů, které ukazovaly mutagenní vlastnosti fluoridů. Klinická toxikologie komerčních produktů, 5. vydání (1984) uvádí míru toxicity u olova 3 až 4 (3 = mírně toxická, 4 = velmi toxická) a EPA nastavila MCL pro olovo v pitné vodě na 0,0145 ppm - s cílem 0 ppm. Míra toxicity fluoridů je 4, přesto je MCL pro fluoridy nastavená v současnosti na 4,0 ppm, 250 násobek přípustné úrovně u olova.

Při hodnocení negativních účinku na zdraví se musí brát na zřetel celková denní dávka fluoridů, včetně dávky, která se do těla dostane spolknutím vdechnutím a absorpcí přes pokožku. V r. 1971 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla: "Při hodnocení bezpečnosti vody s ohledem na koncentraci fluoridů musí být brán v úvahu celkový příjem fluoridů u jedince."

Expozice ve vzduchu se vyskytujícím fluoridům pocházejícím z mnoha výrobních procesů (aplikací pesticidů, výroby fosfátových hnojiv, tavení hliníku, obohacování uranu, spalování uhlí a jaderných elektráren, spaloven, z leptání skla, rafinace ropy a výfukových emisí) může být značná. Každoročně vypouští průmysl tisíce tun fluoridů. Průmyslové emise se složkami fluoridů vytvářejí jejich zvýšenou koncentraci v atmosféře. Fluorovodík může existovat jako částice, rozpouštět se v mracích jako mlha, déšť, rosa nebo sníh. V mracích a vlhkém vzduchu může putovat ve vzdušných proudech, dokud se neusadí jako kyselý déšť, kyselá mlha atd. Ve vodních nádržích se rychle mísí s vodou.

Hexafluorid síry (SF6), emitovaný elektrárenstvím, patří nyní k šesti skleníkovým plynům, specificky určeným mezinárodním konsenzem, v rámci Kyotského protokolu, ke snížení emisí, aby se kontrolovalo globální oteplování. Zbývajícími jsou kysličník uhličitý, hydro-fluoro-karbony (HFC), perfluor-karbony (PFC), metan a kysličník dusný (N2O). SF6 je asi 23,900krát destruktivnější, než kysličník uhličitý za 100 let. EPA odhaduje, že jen v roce 1996 uniklo z elektráren zhruba sedm milionů tun uhlíkového ekvivalentu (MMTCE). Koncentrace SF6 v atmosféře se údajně od r. 1970 zvýšila o dva řády. Atmosférické modely naznačily, že životnost molekul SF6 v atmosféře může být více než 3,000 let. Navíc mnoho lidí konzumuje na fluoru založené léky, jako Prozac, což značně přispívá k účinkům fluoridů na štítnou žlázu. U všech sloučenin fluoru - organických i neorganických - bylo prokázáno působení na štítnou žlázu, kdy často zesilují účinek fluoridů mnohonásobně.

K expozici domácností fluoridům může dojít při používání teflonových pánví, na fluoru založených produktů, rozprašovačů insekticidů, a dokonce a díky reziduálním fluoridům ve vzduchu z fluorované pitné vody. Vedení 3M Corporation nedávno oznámilo zastavení výroby produktů Scotchgard, poté, co zjistili, že primární složka těchto produktů - fluorová sloučenina perfluoroktanyl sulfonát (PFOS) - byla nalezena ve všech krevních testech krevní banky. Výzkum 3M ukázal, že tato látka má silnou tendenci přetrvávat a biologicky se hromadit v tkáních zvířat a lidí. V r. 1991 americký Úřad pro veřejné zdraví vydal zprávu, kde se uvádělo, že celkový objem denního příjmu fluoridů z vody, zubařských produktů, nápojů a potravin přesáhl 6,5 miligramu. Takže celkový příjem jen z těchto zdrojů vysoce překračuje úroveň, o které je známo, že způsobuje třetí stádium kostní fluorózy.

Mimo fluorované vody a zubních past obsahuje vysoké úrovně sloučenin fluoru mnoho potravin, v důsledku používání pesticidů. Jedním z nejhorších hříšníků jsou grepy. Grapefruitový džus obsahuje více než 6,8 ppm fluoridu. EPA odhaduje celkový příjem fluoridů z reziduí pesticidů jen u potravin a vody na 0,095 mg/kg/den, což znamená, že člověk

vážící 70 kg dostane denně více než 6,65 mg. Sojová dětská výživa je bohatá jak na fluoridy, tak na hliník, které daleko překračují "optimální" dávku - dokonce i když se na přípravu používá odfluorovaná voda - a bylo prokázáno, že představuje významný rizikový faktor u zubní fluorózy.

Formy fluoridů

Existuje pět forem fluoridů, které jsou často probírány, a někdy je v tom zmatek. Zaprvé, existuje prvkový fluor, což je plyn a nejreaktivnější prvek v periodické tabulce. Reaguje se všemi ostatními prvky, vyjma tří vzácných plynů. Reaguje dokonce i s azbestem. Volný fluor se v přírodě nenachází. Fluor je přidáván do naší pitné vody! Fluor se nachází ve formě fluorovodíku, dalšího plynu. Leptá sklo. Rozpouští se ve vodě a tvoří slabou kyselinu. Je to znečišťující látka vypouštěná tavírnami kovů, ropným průmyslem, průmyslem keramiky a cihel, uhelnými elektrárnami, spalovnami a řadou dalších odvětví. Je zodpovědný za mnoho úmrtí při incidentech se znečištěným ovzduším.

Pak je tu fluoridový iont. Fluoridový iont nelze samotný dát do láhve. Je to záporný iont; musí být doprovázen kladnými ionty. Záporné ionty se tvoří, když kovy reagují s nekovy (fluor je nekov). Když se to stane, kov předá jeden či více svých elektronů (záporných částic) nekovu. Výsledkem je kladně nabitý kov a záporně nabitý iont. V pevném skupenství vypadají tyto kladné a záporné ionty jako drobná trojrozměrná uspořádání. Toto vnitřní uspořádání dává vzniknout krystalickému tvaru těchto látek. Například kuchyňská sůl (chlorid sodný) má krystaly ve tvaru krychle. Když jsou tyto látky (soli) rozpuštěny ve vodě, kladné a záporné ionty se oddělí.

Chlorid sodný je ve vodě dobře rozpustný, fluorid vápenatý je rozpustný mnohem méně. Deset procent vody fluorované v USA je fluorováno fluoridem sodným. Komplexní ionty jsou kladné kovové ionty, které jsou obklopeny zápornými ionty nebo neutrálními molekulami, které mají silnější vazbu, než pouhé elektrostatické přitahování. Tudíž mají odlišné vlastnosti, než rodičovské ionty. Takže AlF4- má jiné vlastnosti, než rodičovský iont Al3+ a záporné ionty F. Je to tato vlastnost iontů fluoridu, díky které se tvoří komplexy s tak mnoha ionty - včetně spousty toxických, a dalších, které tělo potřebuje - což může pomoct vysvětlit, proč tyto nereaktivní typy (v chemickém smyslu) mohou být tak biologicky aktivní a nebezpečné. Další formou fluoridů, se kterou se setkáváme, je kyselina hexa-fluoro-siliciová (H2SiF6) a její sodná sůl fluorosilikát (Na2SiF6).

Tyto látky jsou používány pro fluorizaci 90% fluorizované vody v USA. Jsou to odpadní produkty průmyslu super fosfátů. Stoupenci fluorizace tvrdí, že když jsou tyto látky ve vodě rozpuštěny, zcela se rozloží na SiO2 a ion fluoru. To je rozporováno, protože stále existují jisté křemíko-fluorové komplexy, když voda dojde do našich kohoutků. Tyto komplexy usnadňují vstřebávání olova do krve. Přes 50% komunit ve Spojených státech používá pro fluorizaci pitné vody kyselinu fluorosiliciovou nebo fluorosilikát sodný. Ani EPA, ani Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí nemůže poskytnout žádnou studii o bezpečnosti, která by dokazovala, že tento produkt je při dlouhodobém užívání při nízkých dávkách bezpečný. U těchto produktů nebyla nikdy provedena žádná klinická studie se zvířecími modely. Je zajímavé, že všichni lidé, kteří říkají, že tento produkt je "bezpečný", netuší, jak se vyrábí.

Poslední formou fluoridů, se kterými se setkáváme, je skupina organofluoridů. Jde o sloučeniny, které mají fluor kovalentně vázaný na atomu uhlíku. Jedním z organofluoridů, se kterým jste měli pravděpodobně co do činění, je plast PTFE. Je to polytetrafluoroetylen, používaný na nepřilnavých smažících pánvích. Skládá se z dlouhých řetězců uhlíku vázaných dvěma fluory u každého uhlíku. Je to velmi stabilní a odolná látka u chemického útoku. Fluor je často přidáván do léčiv. Tyto drogy, když jsou metabolizovány, se v těle rozkládají a vytváření iont fluoru. Čistým výsledkem je, že tyto drogy přináší fluoridy do velmi citlivých míst, jako mozek, kde mohou způsobit problémy. Ohledně tohoto aspektu organofluoridů bylo provedeno jen málo výzkumu.

Existují další organofluory, které jsou sami o sobě velmi toxické - toxicita nemá nic společného se samotným iontem fluoru; nebo s vytvářením iontu fluoru. Látky jako fluorocitrát jsou velmi toxické, protože se vážou na enzym zapojený do metabolismu cukru, a neodchází - blokují ho - brání mu zvládat citrát, a ten se obvykle mění na něco jiného. Tyto poněkud nereaktivní chemické třídy zvané fluoridové ionty mohou zasahovat do biologických systémů třemi významnými způsoby: a) vytvářením vodíkových vazeb s klíčovými skupinami proteinů a nukleovými kyselinami, b) mohou tvořit komplexu s kovovými ionty jako hliník, beryllium, olovo a uhlík, a c) mohou reagovat s enzymy, které používají ionty hořčíku jako ko-faktor. U mnoha enzymů hořčík pomáhá enzymu zarovnat se se substrátem, se kterým pracuje, a fluorid může do tohoto zarovnání zasáhnout.

Na rozdíl od fluoridu vápenatého je fluorid sodný v těle zadržován ve velkých množstvích a je velmi toxický. Experimenty se surovým fosfátem a kyselinou vodíkofluorosiliciovou poskytují stejné informace. Na celém světě se objevují nové oblasti s "přírodním" fluoridem, protože nyní všechny oblasti, které nejsou "uměle" fluorizovány, jsou považovány za "přírodní". Problémem je, že tento nový "přírodní" fluorid je výsledkem přímé kontaminace vody a půdy v důsledku petrochemického ošetřování, nekontrolovaného používání hnojiv, aplikací pesticidů, kontaminace podzemních vod z úložišť průmyslových odpadů, "spalin" raketového paliva a atd. Náhle tu máme "přírodní" fluoridy, které se objevují v oblastech dříve považovaných za "na fluoridy deficitní", jako Sosnivka na Ukrajině.

S každou sklenkou vody polykáme denně stále více fluoridů. Od r. 1945, kdy byl fluorid poprvé přidán do vodovodního systému v Newburg v New Yorku, bylo ve Spojených státech fluorizováno 75% dodávek vody. Ostatní země hledí na fluoridy podezřele. Švédsko upustilo od fluorizace na doporučení zvláštní komise pro fluoridy, Dánsko, Holandsko, Finsko, Francie, Německo a Japonsko ho také odmítly, kvůli obavám o veřejné zdraví. Plány na povinnou fluorizaci vodu v Británii byly zrušeny v r. 1998, poté, co britský ministr vnitra intervenoval a vyzval ministra zdravotnictví, aby vzal v úvahu negativní důkazy. "Pochybní a po moci lačnící lidé na vysokých místech s fluoridy experimentovali, aby zjistili, jestli je lze použít pro podrobení lidí celé komunity rychleji, než kdyby je donutili násilím," uvedl William Guy Carr, velitel kanadského královského námořnictva ve výslužbě.

Kontroverzní fluorid je jednou ze základních ingrediencí jak Prozacu (hydrochloridu fluoroxetenu), tak nervového plynu sarin (isopropil-metyl-fosforyl-fluorid). Fluorid draselný, nebezpečný odpadní vedlejší produkt při výrobě hliníku a fosfátových hnojiv, je běžnou přísadou jedů proti krysám a švábům, anestetik, hypnotik, psychiatrických léků a vojenských nervových plynů. Historicky byla jeho likvidace poměrně drahá, dokud jistá odvětví hliníkářského průmyslu s nadbytkem těchto látek neprodala veřejnosti děsivě šílenou, ale vysoce ziskovou myšlenku, aby ho kupovala s marží 20,000% a přidávala ho do pitné vody a pila to. Ano, marže 20,000%: fluorid - zamýšlený pro konzumaci lidmi mladšími 14 let - je

přidáván do naší pitné vody v koncentraci přibližně 1 ppm, ale protože pijeme pouze 0,5% vody celkově z vodovodu, zbytek jde doslova do kanálu jako volný nebezpečný odpad chemického průmyslu, kdy jim platíme za to, že můžeme jejich drahým nebezpečným odpadem splachovat záchod.

Nezávislé vědecké důkazy, které se v posledních 50 letech opakovaně objevovaly, odhalily, že fluorid údajně zkracuje život, podporuje rakovinu a různé duševní poruchy, urychluje osteoporózu a lámání kyčlí u starých lidí, a činí nás stupidními, poslušnými a poníženými, to vše v jednom balíčku. Existují zprávy, že hliník v mozku je zřejmě příčinným faktorem Alzheimerovy nemoci, a důkazy ukazují na silnou afinitu fluoridů na hliník a také na jejich schopnost "oklamat" mozkokrevní bariéru tak, že vypadají jako ionty vodíku, a tím chemikáliím umožňují přístup do mozkové tkáně.

Cukrovku má údajně více než 11 milionů Američanů. Protože mnoho diabetiků pije více tekutin, než ostatní lidé, pak podle Physicians Desk Reference by těchto 11 milionů Američanů nemělo pít fluorizovanou vodu, protože tím dostávají nadměrné dávky fluoridu. Nemoci ledvin, z definice, snižují účinnost ledvin, což je naší hlavní cesta vylučování fluoridů. Takže lidé s nemocnými ledvinami by také neměli pít fluorizovanou vodu. Jsou zaznamenány případy (Annapolis. Maryland, 1979), kdy pacienti s nemocnými ledvinami na dialýze zemřeli, v důsledku předávkování fluoridů v městské vodovodní síti.

Pravda o fluoridech se na veřejnost nedostává snadno, protože fluoridy, vyráběné jako toxický odpadní vedlejší produkt mnoha typů těžkého průmyslu - jako výroba hliníku, oceli, hnojiv, sklad, cementu a dalších - musí být někam vyhozeny. Pokud by nebyly používány jako aditivum do vody, výrobci by museli platit miliony dolarů za řádnou likvidaci, takže tlak na zachování fluoridů na seznamu zdravých aditiv do vody - a nikoliv jako jedu pro životní prostředí, který si vyžaduje nákladnou likvidaci - je velký, a politické tlaky na zachování fluoridu v pitné vodě jsou silné.

Americká vláda byla jedním z klíčových podporovatelů fluorizace. Navzdory otázkám týkajícím se účinnosti fluoridu a jeho bezpečnosti, vláda uvedla, že federálním cílem u zdraví je zvýšení počtu Američanů majících fluorizovanou pitnou vodu z předešlé úrovně 62% na 75% v r. 2000. Vzhledem k půlstoletí podpory fluorizace není pravděpodobné, že Americká asociace zubařů přestane fluorizaci podporovat. Některá města podnikají kroky a rozhodla se přestat svoji vodu fluorizovat - či vůbec nefluorizovat, v první řadě.

Fluorid sodný je nejprudším protoplasmatickým jedem, který věda zná. Národní knihovna medicíny, služba pro počítačové zpracování dat o jedovatých látkách, přiřadila fluoridům stupeň 4-5 (velmi toxický - extrémně toxický), na stupnici s 5 stupni. Scheele objevil fluor v r. 1771, ale Moissan ho vyrobil v plynné prvkové čistotě až v r. 1886. Fluorid je přidáván do vody většiny amerických měst kvůli ústní hygieně. Čtenář bude žasnout, když zjistí, že takový výsledek je nejen nepravděpodobný, ale že výsledkem je pravý opak. USA fluorizovaly pitnou vodu tolik desetiletí, že o tom lidé sotva přemýšlejí. V novinách a časopisech se objevuje jen velmi málo článků. Chlór se aspoň ze sklenice vody vypaří, když ji necháte stát asi hodinu. Ale fluorid ne. Žádné vařením, zpracování potravin, filtrace nebo spolknutí fluorid neodstraní. Fluorid jde přímo do potravního řetězce, Po spolknutí se akumuluje v tukových buňkách, nebo je absorbován pokožkou nebo membránami sliznic.

Stále více důkazů ukazuje, že fluoridy a zubní fluoróza souvisí se zvýšeným kažením zubů. Nejkomplexnější americké vyhodnocení provedl Národní institut dentálního výzkumu na

39,000 školních dětech ve věku 5-17 let. Ukázalo se, že neexistuje žádný výrazný rozdíl co se týká DMF (kazy, chybějící a opravené zuby). Ale ukázalo se, že města s velkým podílem zkažených zubů (66,5 - 87,5%) mají o 9,34% více kazů u dětí, které pijí fluorizovanou vodu. Navíc byl pozorován 5,4% nárůst u studentů s kazy, když byla do vody přidána 1 ppm fluoridu. Devět fluorizovaných měst s vysokými výskytem kazů měla o 10% více kazů, než ekvivalentních devět měst bez fluorizace.

V sušených vejcích je stejně fluoridu, jako v zubní pastě

Dow Chemicals ve svých testech ProFume, svého nového desinfekčního prostředku pro ošetřování potravinářských zpracovatelských zařízení, našla v sušených vejcích reziduum 754 ppm fluoridových aniontů. Požádali USDA, aby povolila v sušených vejcích reziduum fluoridových aniontů 900 ppm, což bylo schváleno v červenci 2010. Koncentrace fluoridů v zubních pastách prodávaných ve Spojených státech je 1,000 - 1,500 ppm. Zubní pasta obsahuje varování: "Držte mimo dosah dětí mladších 6 let. Pokud je náhodou spolknuto větší množství, než čištění zubů, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc nebo kontaktujte Středisko pro kontrolu jedů." Abyste dostali 1 vejce, potřebujete jednu polévkovou lžíci sušených vajec. To je mnohem více fluoridu, než kolik j ho v zubní pastě!

Spolknutý fluorid působí nejdříve místně na střevní sliznici. Může vytvářet kyselinu fluorovodíkovou v žaludku, což vede k podráždění GI nebo korozivním účinkům. Po spolknutí je zažívací trakt (GI) prvním a nejběžněji zasaženým systémem. Pokud se sní dostatečné množství, může se prožrat stěnou žaludku. Podle Minnesota Poison Control System "je kyselina fluorovodíková obzvláště nebezpečná kyselina, díky svým jedinečné vlastnosti pronikat tkání". A pokračují: "To může způsobit poškození měkkých tkání, erozi kostí a abnormality u elektrolytů. Způsobuje únik vápníku a hořčíku z těla, čímž vytváří jejich nedostatek, a je přímo toxická pro řadu buněčných enzymů a metabolických procesů."

Kolik fluoridů bude v naší potravě?

Zde je část z toho, co jsme doposud dokázali: rezidua fluoridových aniontů ve všech zpracovaných potravinách, kde není již stanovena zvláštní tolerance na 70 ppm:

skot, maso, sušené 40 ppm;

sýr 5 ppm;

kakaové boby, po sklizni 20 ppm;

kokos, po sklizni 40 ppm;

káva, po sklizni 15 ppm;

bavlníkové semeno, po sklizni 70 ppm;

vejce, sušená 900 ppm;

zázvor, po sklizni 70 ppm;

šunka 20 ppm;

bylinky a koření, po sklizni 70 ppm;

mléko, sušené 5,0 ppm;

ořechy, ananas, po sklizni 20 ppm;

arašidy, po sklizni 15 ppm;

rýže, mouka, po sklizni 45 ppm;

a zelenina, luštěniny, po sklizni 70 ppm.

Chronická otrava fluorem

To je v rozporu s internetovou stránkou fakulty medicíny a hubařství univerzity v západním Ontariu, kde se praví, v nejširším smyslu, že výraz "fluoróza" popisuje otravu stopovým prvkem, fluorem (běžně označovaným ve svém iontovém stavu jako fluorid). Zdá se, že lidé se ve své citlivost na fluorózu znatelně liší. Jako obecné vodítko lze říct, že dlouhodobější celkové požívání fluoridu převyšující 1,0 mg denně může zapříčinit klinické známky fluorózy u dospělých. Obecně, toxicita fluoridu u lidí se projeví jako jakákoliv kombinace následujícího:

Zubní fluoróza: nejzjevnější a nejsnadněji diagnostikovatelná forma fluorózy díky charakteristickým bílým skvrnám na chrupu. Zubní fluoróza je obvykle způsobena nadměrnou expozicí fluoridu, kdy je zubní sklovina aktivně mineralizována během raného dětství.

Kosterní fluoróza: patří sem abnormální mineralizace kostí a měkkých tkání, nebo poruchy v normální aktivitě osteofytů. Z tohoto důvodu se kosterní fluoróza často tváří jako "generická" osteoporóza nebo jako osteoporóza u relativně mladých dospělých.

Systémová fluoróza: v důsledku chemické povahy fluoridu a jeho působení v systémech savců, které se neomezuje jen na zuby a kosti. Toxicita fluoridu může být potenciálně spojována s každým velkým mnohočetným onemocněním 20. století, od rakoviny po poruchu pozornosti.

Toxicita fluoridu může být akutní nebo chronická, kdy účinky se projevují od kosmetických poškození po ochromení a dokonce smrt. S výjimkou zubní fluorózy jsou s fluoridem související nemoci často připisovány jiným nemocem nebo příznakům (tj. osteoporóze u kosterní fluorózy, kardiovaskulárním selháním a smrti u akutní otravy fluoridem)., což činí samotnou fluorózu velmi obtížně sledovatelnou epidemiologicky, bez přítomnosti zdravotního rámce ekosystému.

Příznaky fluorózy:

Ačkoliv je to očividně vágní a nespecifické, většina symptomů toxicity fluoridu ukazuje na nějakou velkou metabolickou poruchu, a jsou neobyčejně podobné symptomům hypotyreózy.

Symptomy fluorózy:

1. Poruchy učení/potíže se soustředěním/nekoherence/ztráta paměti/zmatenost

2. Poruchy tělesné teploty/studená třesavka

3. Bolesti na hrudi

4. Bušení srdce

5. Deprese

6. Závratě

7. Dyspepsie

8. Naděrná ospalost/únava

9. Bolesti hlavy/migrény

10. Bolesti kloubů

11. Nevolnost

12. Nervozita

13. Citlivost na světlo

14. Krátky dech

15. Potíže s polykáním

16. Žízeň

17. Hučení v uších

18. Vizuální poruchy

Zubní fluoróza

Zubní fluoróza je nemoc způsobená nadměrným požíváním fluoridů, charakteristická především skvrnami na sklovině (které začínají "bílými skvrnami"), ačkoliv kosti a vlastně každý orgán může být zasažen také, v důsledku známých charakteristik fluoridu narušujícího štítnou žlázu. K zubní fluoróze může dojít pouze během stádia tvorby skloviny, a je proto známkou, že došlo k předávkování dítěte fluoridy. Zubní fluoróza byla popsána jako podpovrchová hypomineralizace skloviny, kdy je poréznost zubů pozitivně korelována se

stupněm fluorózy. He charakterizována rozptýlenou zabarveností a podmineralizovanou sklovinou. Ačkoliv identické defekty skloviny se objevují v případech poruchy funkce štítné žlázy, zubařská profese popisuje tento defekt pouze jako "kosmetický", i když je způsobován expozicí fluoridu.

Nyní se však stává zjevným, že tento "kosmetický" defekt ve skutečnosti vytváří predispozice pro zubní kazy. V současné době až 80% amerických dětí trpí nějakým stupněm zubní fluorózy, zatímco v Kanadě je tento údaj 71%. Převaha 80,9% byla oznámena u dětí ve věku 12-14 let v Augustě v Georgii, což je doposud nejvyšší údaj oznámený pro "optimálně" fluorizovanou komunitu ve Spojených státech. Mírná až závažná fluoróza byla zjištěna u 14% dětí. Než začal tlak na fluorizaci, zubařská profese uznávala, že fluoridy nejsou prospěšné, ale naopak pro zdraví zubů škodlivé. V r. 1944 Journal of the American Dental Association uvedl: "Při 1,6 až 4 ppm fluoridu ve vodě mělo 50% či více lidí starších 24 let falešné zuby, protože fluorid jim zničil jejich vlastní."

Největší světová studie zubních kazů, kde bylo prohlédnuto 400,000 studentů, ukázala, že kazy se zvýšily o 27% při zvýšení fluoridu v pitné vodě o 1 ppm. V Japonsku způsobila fluorizace nárůst kazů o 7% u 22,000 studentů, zatímco v USA došlo ke zvýšení výskytu kazů o 43% u 29,000 studentů, když byla do pitné vody přidána 1 ppm fluoridu. Fluoridové kapky, tablety a vitaminy pravděpodobně poškodí zuby dětí, než aby zabránily zánětům, podle oficiálních zubařských skupin, jako Canadian Dental Assoiciation a Western Australia Health Department's Dental Service. Obě organizace přestaly doporučovat pravidelné doplňování fluoridů.

Fluorid a štítná žláza

Výzkum zveřejněný v různých lékařských časopisech uvedl, že nadbytek fluoridu v pitné vodě je rizikovým faktorem u rychlejšího vzniku problémů se štítnou žlázou. Další výzkum rovněž zjistil, že vysoká dávka jódu a fluoru závažně poškozuje funkci štítné žlázy, a potenciálně ovlivňuje IQ. Pracovníci vystavení fluoru mají také zvýšené riziko u problémů se štítnou žlázou.

Fluor, protože jde o halogen, a chemicky souvisí s jódem, kdy je však mnohem aktivnější, jód vymísťuje, takže braní jódu je narušeno jeho nahrazením fluorem. Odsouzení celé populace, již tak mající marginální hladiny jódu, k nevyhnutelnému progresivnímu selhávání systému štítné žlázy díky fluorizaci vody, hraničí s kriminálním šílenstvím. Téměř všech více než 150 symptomů a asociací s hypotyreózou jsou také symptomy otravy fluoridem.

Fluoridy jsou kumulativní a neustále se hromadí díky konzumaci fluoridů ze všech zdrojů, ke kterým patří nejen voda, ale i vzduch, který dýcháme, a potrava, kterou jíme. Používání fluorové zubní pasty při zubní hygieně a nanášení na zuby jsou další zdroje výrazných úrovní požívání fluoridů. Tělo může eliminovat pouze polovinu z celkové dávky, což znamená, že čím jste starší, tím více fluoridů bude nahromaděno ve vašem těle. To nevyhnutelně znamená, že cílem je obzvláště stárnoucí populace. A u velmi mladých je to ještě horší, protože je to hlavní prvek rizika v dětských výživách vyráběných z fluorizované vody a extrémní citlivosti velmi mladých na toxicitu fluoridů to činí nepřijatelným.

Již v tak nízkých koncentracích jako 1 ppm fluoridy poškozují systém štítné žlázy na 4 úrovních.

1. Enzymatickou tvorbu hormonů štítné žlázy v samotné štítné žláze. Proces, ve kterém je jód přitahován k aminokyselině tyrozin a konvertován na dva významné hormony štítné žlázy, tyroxin (T4) a trijodothyronin (T3), je zpomalen.

2. Stimulace jistých G proteinů, jejichž funkcí je řídit příjem látek do každé buňky v těle má díky toxickému účinku fluoridů ten následek, že se vypne příjem aktivního hormonu štítné žlázy do buněk.

3. Řídící mechanismus štítné žlázy je narušen. Produkce stimulačního hormonu štítné žlázy v hypofýze je fluoridem zastavena, takže se snižuje produkce hormonů štítné žlázy v samotné štítné žláze.

4. Fluorid je konkurence pro místa receptorů na štítné žláze, které jsou zodpovědné za stimulační hormon štítné žlázy; takže méně tohoto hormonu se dostane ke štítné žláze a tím se vyrábí méně hormonu štítné žlázy.

Tyto škodlivé účinky, kdy k nim dochází při malé koncentraci fluoridů, mají zjevné a snadno identifikovatelné účinky na stav štítné žlázy. Snížení množství hormonu štítné žlázy znamená pomalý propad do hypotyreózy. Již se výskyt hypotyreózy zvyšuje, jako důsledek dalších jedů v životním prostředí a znečištění, spolu s rozšířenou výživovou nedostatečností.

Narušení proteinové struktury fluoridy způsobuje, že imunitní proteiny nerozpoznávají proteiny těla, a tak na ně útočí, což je autoimunitní nemoc. Autoimunitní nemoci představují nemocné tělesné procesy, které trápí mnoho tisíc lidí: R/A, SLE, astma, systémová skleróza, jako pár příkladů. Jsou vytvářeny protilátky štítné žlázy, což způsobuje zánět štítné žlázy, což má za následek běžnou hypoteroidní nemoci, Hashimotovu nemoc a hypotyreózu Gravesovy nemoci.

Historie

Původní výzkum, který měl podpořit započetí s přidáváním fluoridů do pitné vody, byl zfalšován. Například v r. 1945 americký Úřad pro veřejné zdraví začal přidávat fluorid sodný do městského vodovodního systému v Grand Rapids MI, prvním městě, které bylo v USA fluorizováno. Grand Rapids mělo sloužit jako zkušební město. Jeho míry výskytu kazů měly být porovnávány s mírami v Muskegon MI, které fluorizováno nebylo. Po deseti letech mělo být vyhodnoceno, jestli je fluorid jak bezpečný, tak účinný.

Kupodivu měl být tento "výzkum" proveden na celém městě, než aby se používaly dobrovolné vzorkové skupiny, aspoň z počátku. Podivnějším bylo, že dlouho před dokončením studie Public Health Service a American Dental Association fluorizaci schválily. Bylo to v r. 1950, jen po pár letech předpokládané dlouhodobé studie. Během krátké doby bylo Muskegon, kontrolní město, fluorizováno také. Rozhodnutí a schválení zcela zastínily fakt, že výskyt zubního kazu v nefluorizovaném Muskegon se zvýšil stejně, jako ve fluorizovaném městě, Grand Rapids.

Nejen, že byla věda neúplná, ale navíc byl fluorid sodný brzy nahrazen další fluorovou látkou, kyselinou vodíkofluorosiliciovou, vedlejším produktem primárně průmyslu fosfátových hnojiv, a rovněž hlinikáren. Na počátku 50. let dal PHS tomuto alternativním zdrojům

fluoridů své požehnání, aniž by se někdy pokusil zkoumat. EPA připouští, že stále nemá žádné údaje o dlouhodobých zhoubných účincích silikofluoridů.

V minulosti schválily fluorizace Americká zubařská asociace (ADA), Americká lékařská asociace (AMA) a Světová zdravotnická organizace (WHO), a mnoho uznávaných zdravotních institucí prohlásilo, že její výhody jsou nesporné. Ale nedávno se vlna obrátila a dostává se ven to, co prosazovatelé fluoridů svým cílovým legislativcům, městským radním okresním komisařům, či dokonce nic netušícím stoupencům, neodhalí: Titulní recenzovaný článek z července 2000 v Journal of the American Dental Association (JADA) každému zubaři v Americe objasnil, že požívání fluoridu nepřispívá k jakémukoliv výraznému snížení výskytu zubních kazů - že jakýkoliv prospěšný zubní efekt je výsledkem lokální aplikace přímo na zub.

Americká zubařská asociace a Americká akademie pediatrů zrevidovaly svá doporučení pro kontrolované dávkování fluoridů, které lékařům zakazují předepisovat fluorid dětem od 6 měsíců do 3 let v dávce 0,25 miligramu denně, což je množství, které se nachází v jednom šálku fluorizované vody, a zákaz u kojenců - což znamená, že jako veřejná politika se fluorizací předepisují vyšší dávky, než může předepsat lékař v nefluorizované komunitě. Zpráva o úmrtnosti a porodnosti (MMWR) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ze 17. srpna 2001 navzdory svému prosazování fluorizace uvedla: "Prevalence zubních kazů v populaci není inverzně korelována s koncentrací fluoridu ve sklovině, a vyšší koncentrace fluoridu ve sklovině neznamená nezbytně větší účinnost v prevenci zubních kazů." V krátkosti, zubní kazy nejsou výsledkem nedostatku expozice fluoridům, a více fluoridu v prevenci zubních kazů nepomáhá.

V kongresovém šetření sněmovního Výboru pro vědu odpovídala Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), CDC, Národní zdravotnická nadace a Agentura pro potraviny a léky (FDA) na dotazy, že nemají žádné vědecké studie o skutečné prospěšnosti fluorových látek, používaných v 90% programů státní fluorizace. FDA, v prohlášení z prosince 2000, uvedla, že "fluorid, je-li používán pro diagnózu, léčbu, zmírnění nebo prevenci nemocí u člověka nebo zvířat, je lékem, který podléhá regulaci FDA", a že "žádná fluoridová látka, určená k požívání za účelem snížení výskytu zubních kazů, nebyla nikdy schválena co se týká bezpečnosti a účinnosti".

29. června 2000 při kongresovém slyšené ohledně arzenu, radonu a fluoridu, pořádaném Podvýborem pro rybolov, přírodu a vodu, J. William Hirzy, Ph.D., vypovídal v zastoupení unie (skládající se a zastupující všechny toxikology, biology, chemiky, lékaře, statistiky, epidemiology, právníky, inženýry, vědce a další profesionály v FDA) a požadoval moratorium u veškeré fluorizace. Ve svém svědectví před kongresem Hirzy uvedl vědecké důkazy, které vědci unie vlastní, a soudní nálezy ze tří různých států, jejichž závěry nebyly nikdy věcně vyvráceny, kdy bylo zjištěno, s rozumnou jistotou (tj. mimo spekulace a domněnky), a na základě převažujících důkazů, včetně svědectví expertů v oboru vzdělaných, že fluorid ve veřejné vodovodní síti způsobuje nebo přispívá k rakovině, genetickým poškozením, netolerantním reakcím, chronické toxicitě, zubní fluoróze, kostní patologii a neurologickým poškozením, a že fluorid ve veřejné vodovodní síti zhoršuje podvýživu, nedostatek jódu a další existující nemoci.

Před zavedením fluorizace v r. 1945 a jejímu obecnému přijetí v r. 1950 byl fluorid sodný, vedlejší produkt výroby hliníku, známý jako nezdolatelná průmyslová znečišťující látka. Vodárenští inženýři varovali, že voda obsahující 1 ppm fluoridu je kontaminovaná. Ďábelský

komplot snažící se dávat fluoridy do pitné vody byl podporován Washingtonem, protože bývalý zaměstnanec Aluminum Company of America byl učiněn ministrem pro veřejné zdraví. Fluorid je velmi toxická látka, což je důvod, proč je aktivní složkou v řadě pesticidů. Dva gramy fluoridu stačí na zabití dospělého člověka, a 500 mg stačí na zabití dítěte. Tuba zubní pasty může obsahovat až 1,500 mg, a fluoridová gel až 6,000 mg. V USA lidé umírali, a mnoho jich onemocnělo, když se zařízení pro fluorizaci porouchalo a pumpovalo do vody příliš fluoridu.

Opět slyšíme, že chudé děti nepolykají dostatek fluoridu, o kterém stoupenci tvrdí, že by jinak odstranil zubní kazy, ale zcela ignorují, že fluorid je již přítomný ve vyšších koncentracích, než u fluorizované vody, v limonádách, ovocných šťávách, cereáliích, čajích, a, díku na fluoridech založených reziduích pesticidů, i v produktech jako rajčata, saláty, brambory, zelí a rozinky. V r. 1991 vládní dokumenty uvedly, že nefluorizované komunity již původní cíl 1 miligramu fluoridu denně dostávají, a fluorizované komunity dostávají 3 až 7 miligramů denně - což dalece překračuje bezpečnou hranici, a způsobuje to trvalé zjizvení skloviny nejméně u jednoho zubu u 66,4% dětí ve fluorizovaných komunitách.

Špatná výživa toxické účinky expozice fluoridu zhoršuje, což je jedním z důvodů, proč je špatné cílit u fluorizace na chudé komunity (špatná výživa převažuje v komunitách s nízkými příjmy). Část populace může být neobvykle citlivá na toxické účinky fluoridu a jeho složky. Patří sem staří lidé, lidé s nedostatkem vápníku, hořčíku a vitaminu C, a lidé s kardiovaskulárními problémy a problémy s ledvinami.

98% západní Evropy fluorizaci vody odmítlo. Patří sem Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Norsko a Švédsko. Hlavním důvodem, proč to Evropa odmítla, je víra, že veřejná pitná voda není vhodným nástrojem, kterým dodávat léky populaci. Fluorid není základní živinou, což znamená, že s nedostatkem fluoridu nebyla nikdy spojena žádná lidská nemoc (včetně zubních kazů). Fluorizace přidává do pitné vody 0,1 až 1,6 ppm arzenu, a jde proto o porušení maximální úrovně kontaminace EPA u arzenu - která činí 0 ppb. Když před 50 lety fluorizace vody začala, věřilo se, že fluorid je třeba spolknout, aby byl účinný.

To již není názorem zubařské elity, která nyní obecně připouští, že prospěšnost fluoridů je odvozena primárně od lokální aplikace. Žádné fluoridové produkty určené pro požití nebyly nikdy FDA schváleny jako bezpečné nebo účinné. Fluorizovanou vodu lze oprávněna klasifikovat jako neschválený předpisový lék. Fluorid je při prevenci většiny běžných typů zubních kazů - děr a prasklin - neúčinný. Díry a prasklinou kazy - což jsou kazy vyskytující se ve štěrbinách žvýkacích povrchů - tvoří až 85% zubních kazů v dnešních USA. Navzdory faktu, že téměř všechna velká americká města byla poslední desítky let fluorizována, bují zubní kazy v současnosti prakticky ve všech chudých osídlených oblastech. Zatímco jsou rutině předepisovány americkým dětem, které nepijí fluorizovanou vodu (počínaje bezzubými šestiměsíčními kojenci), nebyly fluoridové doplňky nikdy americkou FDA testovány na bezpečnosti a účinnost. Tyto doplňky představují jednu kategorii z mnoha různých léčiv, která FDA oficiálně "zdědila" (byly prodávány předtím, než bylo testování léků vyžadováno zákonem). Současný výzkum ukazuje, že mnoho tyto staré studie fluoridů byly podvodné. Prospěšnost fluoridů je pouze lokální, nikoliv systémová, jak se kdysi myslelo.

Ba co víc, spolknutý fluorid může mít za následek nežádoucí vedlejší účinky, včetně zubní fluorózy (skvrnité, zabarvené nebo děravé zuby). Brian A. Burt z fakulty veřejného zdraví univerzity v Michiganu uvádí, že "fluoridové doplňky by se již neměly v severní Americe

používat u malých dětí… Rizika plynoucí z používání těchto doplňků kojenci a malými dětmi dalece převyšují prospěšnost". Euan Swan, autor nových pokynů pro fluoridy Kanadské zubařské asociace (CDA), řekl: "Důkazy podporující účinnost potravinových fluoridových doplňků jsou relativně slabé, existují lepší důkazy, které naznačují, že přispívají k zubní fluoróze. Názor, že systematická fluorizace je potřebná v nefluorizovaných oblastech, je zastaralý a měl by být zavržen zcela," říká přední kanadská autorita na fluoridy, Hardy Limeback, šéf fakultu preventivní stomatologie univerzity v Torontu a bývalý prezident Kanadské asociace stomatologického výzkumu. Říká: "Nyní utrácíme více peněz za léčbu zubní fluorózy, než bychom utratily za léčbu nových kazů, pokud by byla fluorizace vody zastavena."

Plutokracie

Když vláda nějaké země zapomene na své lidi a místo toho se soustřeďuje na obranu a prosazování zájmů mocných korporací, již žádnou demokracii nemáte. Místo toho máte plutokracii, kde bohatá elita kontroluje politické procesy a používá zákony k tomu, aby ještě více obohatila na úkor veřejnosti.

To je přesný popis toho, co se děje dnes v Americe: veřejnost již není senátem FDA, USDA nebo EPA zastupována. Místo toho nyní každá z těchto vládních institucí (legislativní u senátu, výkonná u dalších oblastí) působ v zájmu korporací. Reforma financování volebních kampaní je samozřejmě za takových okolností nemožná, protože žádný korporacemi kontrolovaný senát nebude nikdy hlasovat pro to, aby se připravil o peníze korporací. Tudíž jediným výsledkem této situace je další eroze integrity amerických zákonodárných procesů až do okamžiku, kdy bude veřejnost ožebračena, země zbankrotována a korporace budou řídit vládu.

Popis: http://www.osud.cz/sites/default/files/images/obr1_15.jpg

Masová medikace

Poprvé se fluorizovaná pitná voda na Zemi objevila ve vězeňských táborech nacistického Německa. Gestapo se jen málo staralo o údajný účinek fluoridů na zuby dětí; jejich údajným důvodem pro masovou medikaci vodu fluoridem sodným bylo sterilizovat lidi a donutit lidi v jejich koncentračních táborech se podvolit. (viz kniha Zločin a trest IG Farben, Joseph Borkin).

Následující dopis chemika Charlese Perkinse obdržela Leeho nadace pro výzkum výživy v Milwaukee ve Wisconsinu 2. října 1954:

"Mám k dispozici váš dopis z 29. září, který žádá o další dokumentaci týkající se mých výroků v knize Pravda o fluorizaci vody, s tím, že myšlenka fluorizace vody byla přinesena do Anglie z Ruska ruským komunistou Kreminoffem. Ve 30. letech Hitler a němečtí nacisté uvažovali o světě, který bude ovládán a kontrolován nacistickou filosofií pangermanismu. Němečtí chemici vypracovali velmi geniální a dalekosáhlý plán masové kontroly, který byl předložen a poté schválen německým generálním štábem. Šlo o kontrolu populace v dané oblasti prostřednictvím masové medikace pitné vody. Pomocí této metody by mohli ovládat populaci v celých oblastech, redukovat populaci medikací vody, která by způsobovala sterilitu u žen, a tak dále. V tomto plánu na masovou kontrolu zabíral fluorid sodný prominentní místo…

Opakované dávky velmi malých množství fluoridu časem sníží schopnost jedince odolávat nadvládě, kdy dojde k pomalé otravě a narkotizaci jistých oblastí mozku, a tím ho učiní poddajným vůle těch, kteří si ho přejí ovládat. (Příhodná lehká lobotomie).

Skutečný důvod stojící za fluorizací vody není prospěšnost pro zuby dětí. Pokud by bylo hlavním důvodem toto, existuje mnoho způsobů, jak to lze provést mnohem snadněji, levněji a mnohem účinněji. Skutečným důvodem pro fluorizaci vody je snížení odporu mas, aby se podvolily nadvládě a kontrole a ztratily svobodu.

Když se nacisté pod vedením Hitlera rozhodli vstoupit do Polska, jak německý generální štáb, tak ruský generální štáby si vyměnily vědecké a vojenské názory, plány a personál, a plánu na masovou kontrolu prostřednictvím medikace vody se zmocnili ruští komunisti, protože perfektně zapadal do jejich plánu na komunizaci světa…

O celém tomto plánu mi řekl německý chemik, který byl představitelem chemické firmy IG Farben a byl rovněž v té době prominentem v nacistickém hnutí. Toto říkám s veškerou upřímností vědce, který strávil téměř 20 let výzkumem chemie, biochemie, fyziologie a patologie fluoru - jakýkoliv člověk, který pije uměle fluorizovanou vodu po dobu jednoho roku či déle, nebude již nikdy stejným člověkem, duševně nebo fyzicky." - Charles E. Perkins, chemik, 2. října.

Zde je citace Einsteinova synovce, dr. E. H. Bronnera (chemika, který byl také během druhé světové války válečným zajatcem) v dopise otištěném v Catholic Mirror ve Springfieldu MA v lednu 1952: Zdá se, že občané Massachusetts jsou v agendě travičů vody další na řadě.

Existuje nekalá síť podvratných agentů, bezbožných "intelektuálních" parazitů, pracujících dnes v naší zemi, jejichž řady jsou s každým rokem větší, úspěšnější a více alarmující, a jejichž skutečným cílem je demoralizovat, paralyzovat a zničit naši skvělou republiku - zevnitř, mohou-li, podle svého plánu a pro svůj prospěch. Tragický úspěch, kterého již ve svém dlouhém obléhání s cílem zničit morální předivo amerického života dosáhli, je nyní jejich nejsilnější oporou jejich konečného vítězství nad námi.

Fluorizace vodovodních systémů našich komunit se může stát jejich nejlstivější zbraní při naši jisté fyzické a duševní degradaci…

Jako výzkumný chemik s pevným postavením, které jsem si vybudoval za posledních 22 let, jsem v situaci, kdy 3 americké chemičky mají licenci na 6 z mých 53 patentů. Na základě let praktických zkušeností v oboru zdraví-potravin a chemie, mi dovolte varovat: fluorizace pitné vody je zločinná šílenost, jistá národní sebevražda. Nedělejte to.

Dokonce i v malém množství je fluorid sodný smrtícím jedem, u kterého nebylo nalezeno žádné účinné antisérum. Každý experimentátor ví, že je to nejúčinnější zabiják krys… Fluorid sodný se zcela liší od organického vápeno-fluoro-fosfátu, který naše tělo potřebuje a který je poskytován přírodou, díky velké prozřetelnosti boží a lásce, aby budoval a posiloval naše kosti a naše zuby. Tento organický vápeno-fluoro-fosfát, odvozený z řádných potravin, je jedlou organickou solí, ve vodě nerozpustnou a vstřebatelnou lidským tělem, přičemž anorganický fluorid sodný používaný při fluorizaci vody je pro tělo bezprostředním jedem a je ve vodě zcela rozpustný. Tělo ho odmítá asimilovat. Pečlivé, v dobré víře provedené laboratorní testy svědomitých vlasteneckých výzkumných chemiků, a faktické lékařské zkušenosti, odhalily, že místo ochrany nebo zlepšování "stomatologického zdraví"

fluorizovaná pitná voda zuby ničí, před dospělostí nebo později, díky destruktivním skvrnám a dalším patologickým jevům, které ve skutečnosti způsobuje, a vytváří také mnoho dalších velmi závažných patologických stavů ve vnitřních organismech těla, které ho konzumuje. Jak to může být nazýváno "zdravotním" plánem? Co je za tím?

Že by nějací tak zvaní "lékaři" přesvědčovali civilizovanou zemi, aby dobrovolně přidávala smrtící jed do své pitné vody, je neuvěřitelné. To je nejvyšší míra zločinné šílenosti. Není divu, že Hitler a Stalin v letech 1939 až 1941 věřili a zcela souhlasili, že, abych ocitoval jak z Leninovy poslední vůle, tak Hitlerova Mein Kampf:

"Ameriku zdemoralizujeme, rozdělíme a zničíme zevnitř…"

Jsou si naše organizace na obranu občanských práv a agentury vědomi nebezpečí otravy vody fluorizací? Její použití bylo zaznamenáno v jiných zemích. Vodní roztoky fluoridu sodného jsou nejlevnější a nejúčinnější zabijáci krys, které chemici znají: jsou bez barvy, bez zápachu, bez chuti; žádné antisérum, žádný lék, žádná naděje: okamžitá a naprostá likvidace krys…

Fluorizace vodovodních systémů může být pomalou národní sebevraždou, nebo rychlou likvidací národa. Je to zločinná šílenost - vlastizrada!" - dr. E. H. Bronner, Mfg., výzkumný chemik, Los Angeles.

Prvotní dostupné ruské důkazy o fluoridu: "Já, Oliver Kenneth Goff, jsem byl členem komunistické strany a komsomolu od 2. května 1936 do 9. října 1939. Během tohoto období jsem působil pod přezdívkou John Keats, s číslem 18-B-2. Mé svědectví před vládou je v 9. svazku Zprávy o neamerických aktivitách pro rok 1939.

Když jsem byl členem komunistické strany, navštěvoval jsem komunistické výcvikové školy v New Yorku a Wisconsinu… a tam jsme byli cvičeni na revoluční svržení americké vlády. Probírali jsme celkem podrobně fluorizaci dodávek vody a to, jak jsme ji používali v Rusku jako sedativum ve vězeňských táborech. Vedení naší školy cítilo, že pokud by mohl být přidán do amerických dodávek vody, přinesl by ducha letargie, kdy by byla obecná veřejnost poddajná během trvalého pronikání komunismu. Probírali jsme také fakt, že uskladňování smrtícího fluoridu poblíž vodní nádrže by bylo během revoluce výhodné, protože by nám to poskytlo příležitost hodit tento jed do dodávek vody, buď abychom populaci zabili, nebo ji hrozili likvidací, aby se podvolila, když chtěla získat pitnou vodu."

Experti otáčí u fluoridu o 180 stupňů

Hardy Limeback, B. S., Ph.D. z biochemie, D. D. S., a šéf katedry preventivní stomatologie na univerzitě v Torontu a prezident Kanadské asociace stomatologického výzkumu nyní používání fluoridu v pitné vodě nebo zubních pastách oponuje.

Na dotaz Tribune z Messa v Arizoně, proč u svého pro-fluoridového postoje, který zastával po desítky let, obrátil, Limeback odpověděl: "Uzrávalo to několik let. Ale zcela určitě bylo poslední kapkou zjištění, že jsme házeli kontaminovaný fluorid do našich vodních nádrží po půlstoletí. Převážná většina všech fluoridových aditiv pochází z Tampa Bay na Floridě, a jsou to výškrabky z továrních komínů.

Aditiva jsou toxickým vedlejším produktem průmyslu super fosfátových hnojiv. To tragicky znamená, že nejen házíme toxický fluorid do své pitné vody. Ale zároveň vystavujeme nevinné a nic netušící lidi smrtícím prvkům: olovu, arzenu a rádiu, kdy všechny jsou karcinogenní. Díky kumulativním vlastnostem toxinů jsou zhoubné účinky na lidské zdraví katastrofální."

Nová studie univerzity v Torontu Limebackův argument podporuje: "Obyvatelé měst, která fluorizují, mají oproti zbytku populace ve svých kyčelních kostech dvojnásobek fluoridů. Ba co hůř, objevili jsme, že to v podstatě mění architekturu lidských kostí." Kosterní fluoróza je ochromující nemoc, která vzniká, když se v kostech nahromadí fluorid, a ty jsou pak extrémně slabé a křehké.

"Skvrnité a křehké zuby jsou nejranější symptomy," řekl Limeback. "V Kanadě nyní utrácíme více peněz za léčbu zubní fluorózy, než za opravy kazů. A týká se to i mé praxe." "Zde v Torontu jsme fluorizovali 36 let," řekl Limeback. "Přesto má Vancouver, který nikdy nefluorizoval, nižší míru kazivosti, než Toronto." Míra kazivosti je nízká, řekl, v celém vyspělém světě, včetně Evropy, který je z 98% bez fluoridů.

Tribune poukázaly na to, že Středisko pro kontrolu nemocí rozeslalo po celé Americe text, ve kterém tvrdí, že tato látka je lepší než krájený chléb. "Bohužel," odvětil Limeback, "CDC zakládá svůj postoj na údajích, které jsou 50 let staré a v nejlepším případě pochybné. Absolutně nikdo výzkum fluorosilikátů neprovedl, kdy tyto jsou sračky, které házejí do pitné vody. Na druhou stranu se důkazy proti systematickému fluorizování neustále množí."

Limeback se nedávno fakultě a studentům stomatologie na univerzitě v Torontu omluvil- "Řekl jsem jim, že jsem neúmyslně své kolegy a studenty klamal. Posledních 15 let jsem odmítal studovat toxikologické informace, které jsou dostupné každému. Otravování našich dětí bylo pro mou mysl tou nejzazší věcí."

Fluorid v zubní pastě

Na rozdíl od veřejné představy, že jde o prospěšnou látku používanou výhradně pro snižování kazivosti zubů, je fluorid extrémně korozivní, jedovatější než olovo a jen o něco málo méně toxický než arzen. Fluorid sodný, aktivní složka většiny značek zubních past, byl původně prodáván jako jed na krysy. Pokud by tříleté dítě snědlo půl tuby zubní pasty, zemřelo by. "Zubní pasta s fluorem obsahuje 1,000-2,000 mg fluoridu. Fluorizovaná pitná voda obsahuje jednu až čtyři ppm. Fluorid je absorbován přes sliznicové membrány v ústech. Dítě nemusí sníst celou tubu, avšak menší množství denně představuje zcela jistě nebezpečí pro každého.

Odhaduje se, že děti při každém čištění zubů takovou pastou spolknou nebo absorbují přibližně 1 mg fluoridu. V r. 1987 přinesl Journal of Pediatrics varování, že děti by neměli při čištění zubů používat více než "jednu třetinu hromádky zubní pasty velikosti buráku". Díku umožnění normy 4 ppm, na kterou EPA limit u fluoridu zvýšila, a založila to na přesných číslech o konzumaci vody, dostává přibližně 50% dětí mladších 5 let denně dávku fluoridu, o které je známo, že způsobuje kosterní fluorózu. Stojí možná záchrana 0,8% povrchu zubů za dobu sedmi let za riziko kosterní fluorózy, rakoviny nebo AIDS? Zavedení žádných principů výživy, odstranění znečišťujících látek, které snižují přirozenou imunitu, a příslušné zdravotní vzdělávání je při řešení problémů se zubními kazy, spolu s dalšími moderními degenerativními nemocemi mnohem účinnější.

Stejně jako si zamykáte dveře, aby k vám nikdo nevlezl, musíte podnikat nezbytné kroky, abyste se ochránili před tímto každodenním otravováním. Musíte to udělat sami. Nikdo jiný to za vás neudělá. Terry Leader, zubařka z Long Island, byl v r. 1969 svědkem toho, že dítěti byl dán lokálně fluorid, a to pak začalo zvracet a zemřelo na zubařském křesle. Vyzývá: "Přála bych si, aby rodiče četli dříve, než vystaví své děti něčemu tak nebezpečnému. Neušetří jim to peníze. Zubním kazům brání dobrá ústní hygiena; nikoliv fluorid. Tajemstvím za mnoha "zázračnými" léky je víra, že stejně jako naváděné rakety se zaměří přesně na nepřátelský symptom a jemně ho zlikvidují. Takže u fluoridu by naše tělo mělo dodat veškerý fluorid přímo na naše zuby, kde údajně vytvrdí sklovinu a vytvoří nezničitelnou bariéru proti zubnímu kazu. Takové kouzelnické myšlení má jen velmi málo společného a biochemickou realitou.

Teflonové pánve

"Poteflonované nádobí může přispět k polykání fluoridů lidmi. Full a Parkins vařili fluorizovanou vodu na mírném ohni, dokud nebylo dosaženo redukce o jednu třetinu nebo polovinu, a pak zjistili obsah fluoridu ve zbývající vodě… U poteflonovaného nádobí se koncentrace iontů fluoridu zvýšila téměř na 3 ppm. Tento výsledek si vyžaduje potvrzení, ale pokud je správný, pak si uvolňování fluoridů do potravin během vaření v plastem pokrytém nádobí vyžaduje výzkumu." - Marier J. Rose D. (1977). Fluorid v životním prostředí, Rada pro národní výzkum Kanada, Výbor pro vědecká kritéria pro kvalitu životního prostředí. NRCC č. 16081.

Fluorid ve vodě

Korporace do fluorizace značně investovaly, což jim umožňuje zbavovat se průmyslového znečištění prostřednictvím rozpouštění. Dnes je nejběžnějším produktem používaným pro fluorizaci kyselina vodíko-fluoro-siliciová, což není přírodní látka, ale odpadní produkt pocházející přímo z praček odvětví fosfátových hnojiv. Když je fosfát vytěžen, musí se zbavit navázaného fluoru, jinak by rostliny zabil. Takže fosfát proplachují kyselinou sírovou, aby fluor oddělili do toho, co se nazývá nebezpečný odpadní likér. Fluor je pak zachycován systémem praček, protože ho nemohou vypustit do vzduchu, protože by zabil všechny rostliny a zvířata v okolí.

Pokud by se tohoto likéru museli zbavit jako nebezpečného průmyslového odpadu, stálo by je jeho neutralizace 1,40 dolaru na galon nebo více, v závislosti na tom, kolik kadmia, olova, uranu a arzenu obsahuje. To platit nechtějí, takže místo toho to nazývají produktem a my platíme přibližně 3 centy za galon za to, že to hází do naší vody. Údaje shromážděné v rámci zatím největšího průzkumu - na více než 39,000 amerických školních dětí ve věku 5 až 17 let v 84 komunitách - ukázaly, že děti žijící ve fluorizovaných oblastech měli míru kazivosti téměř identickou s dětmi žijícími v nefluorizovaných oblastech.

Buňky, které tvoří kolagenovou matici tvořící sklovinu, jsou otřeny do té míry, že již nedokážou vytvářet zářivou perleťovou sklovinu. Fluoritická sklovina má nepravidelnou texturu, je porózní a křídově bílá až hnědá a křehká. V závažných případech se sklovina tvoří neúplně a snadno se ulamují kraje zubů. Dokonce i propagátoři fluorizace uznali, že fluoróza se zvyšuje se zvyšujícím se množstvím fluoridu ve vodě. V současné době podle odhadů vykazuje symptomy fluorózy 22% amerických dětí. Není to jen kosmetická vada; je to důkaz faktu, že tělo bylo předávkováno fluoridem a nebylo schopné se s ním vypořádat. Z láhve

kojené děti (jejichž výživa je vyráběna z fluorizované vody) mají větší pravděpodobnost, že dostanou zubní fluorózu. V mateřském mléku prakticky žádný fluorid přítomen není. Ty děti, které mají nedostatek proteinů, vápníku, hořčíku, fosforu a vitaminu C, jsou obzvláště náchylné na otravu fluoridem. Akumulace fluoridu se výrazně zvyšuje, pokud má člověk narušenou funkci ledvin.

V krátkosti, nejslabšími členy naší společnosti, podvyživenými, jsou děti, kterým měla fluorizace údajně prospět. V některých chudších komunitách má fluorózu až 80% dětí. Ale nepředpokládejte, že když je vaše dítě zdravé a dobře živené, není ohroženo. Podívejte se na zubní pastu a přečtěte si pokyny - "Děti ve věku 2 až 6 let: minimalizujte polykání, používejte malá množství a dohlížejte na čištění zubu a vyplachování, dokud nevzniknou dobré návyky". Pokoušené žvýkačkovými příchutěmi a umělými sladidly může dítě snadno polknout více, než doporučené množství. Studie ukazují, že děti mladší čtyř let polykají 50 až 100% zubní pasty, kterou si dají do úst, jednoduše proto, že nemají plně vyvinutý dávící reflex. Americká zubařská asociace nedá na zubní pastu svoji pečeť, dokud neobsahuje fluorid.

Zubní fluoróza je jen prvním viditelným důkazem mnohem závažnějších změn v těle. Když se fluorid nahromadí v kostech ve vysocké koncentraci, ty se stávají slabými a křehkými. Oběti této ochromující nemoci, zvané kosterní fluoróza, se mohou jen belhat, strnulí a shrbení. Osteoporóza, která zasahuje mnoho lidí v této zemi, může být v podstatě chybně diagnostikovaným stádiem kosterní fluorózy. Nedávné studie spojily fluorid se zvýšeným výskytem fraktur kyčlí, poškození centrálního nervového systému a rakoviny. V Číně výzkumníci korelovali zubní fluorózu se snížením IQ o 10 bodů. Nižší úrovně fluoridů v pitné vodě testovaných zvířat vytvořily patologické změny v mozku podobné jako ty, ke kterým dochází u lidí s Alzheimerovou nemocí. Další studie demonstrovala, jak fluorid zasahuje do šišinky mozkové a brání ji v produkci melatoninu.

Co se stane, když bude první generaci fluoridem krmených dětí 70, poté, co se tento jed během života nahromadí v jejich kostech? Díry život neohrožují, ale fluorizace znamená skutečné riziko a zanedbatelnou prospěšnost. Dokonce i když věříte v hodnotu fluoridu, nemělo by být nikomu dovoleno používat naši pitnou vodu jako distribuční systém. Spousta lidí považuje vitamin C za prospěšný, ale doposud z kohoutku neteče. Voda je našim nejcennějším zdrojem a nemáme co přidávat do ní cokoliv jiného, než to, co je nezbytné, aby byla bezpečná pro pití. Je naší zodpovědností udržovat tento dar tak čistý a nedotčený, jak jen je to možné, aby se z něj mohl těšit každý člověk. V r. 1990 dr. William Marcus, hlavní toxikolog ´řadu EPA pro pitnou vodu, byl znepokojen, když našel údaje ze studie, která oznamovala, že specificky s fluoridem související rakovina byla v konečné zprávě Národního toxikologického programu pozměněna nebo vynechána.

Když požadoval nezávislé vyhodnocení hrubých dat, dostal padáka. Později, při šetření senátního Výboru pro životní prostředí a veřejné práce, svá obvinění potvrdil a předložil důkazy, že vládní vědci byli tlačeni, aby vykreslovali fluorid pozitivněji. Protože fluor je nejvíce negativně nabitým a interaktivním prvkem ze všech, váže se prakticky se vším a v přírodě samostatně neexistuje, navzdory tomu, že je 13. nejhojnějším prvkem v zemské krustě. Ale většina ho tam zůstává pohřbena, dokud není vytěžen a vynesen na povrch, nebo nevznikne jako vedlejší produkt různých výrobních procesů. Je to tak trochu surovec; agresivně vyhledává další elektrony a je ceněn pro svoji schopnost narušovat a rekonfigurovat ostatní molekulární vazby.

Jedním z důvodů, proč se lidé zdráhali odhalovat problémy s fluoridem, je, že je tak rozšířený v mnoha odvětvích. Ve svých různých formách je fluorid používán při leptání skla, keramiky a počítačových čipů; rafinaci ropných produktů; separaci těžkých kovů a při pohonu raket. Náš vzduch je kontaminován fluoridovými emisemi z výroby železa, oceli, mědi, hliníku a plastů. Fluorid je jedním z celosvětově nejpoužívanějších pesticidů. Když projdete kolem domu přikrytého kvůli termitům, pravděpodobně tam rozprašují sulfuryl fluorid (Vikane), aby je zabili.

Léky s fluorem

Mnoho předpisových léků obsahuje skrytou dávku fluoridu. Několik fluorid obsahujících léčiv bylo zakázáno, protože způsobovala smrt a onemocnění. Fluorid je vysoce toxický pro játra. V játrech fluorid narušuje metabolismus hormonů štítné žlázy; vytváří poruchy štítné žlázy a s tím související nemoci, které zasahují svaly, srdce, imunitní systém atd. Fluorid obsahuje mnoho psychiatrických léků. Silikonfluorid je spojován s asociálním chováním mladých. Atom fluoru je připojen k aktivním složkám mnoha léků, aby jim umožnil projít mozkokrevní bariérou a proniknout do mozku nebo jiných orgánů snadněji, takže je potřeba méně aktivních složek a výrobci ušetří více peněz. Ale vedlejší účinky všech těchto fluorid obsahujících léků jsou známy nebo probírány jako zdravotní záležitost jen zřídka.

Iont fluoru je inhibitorem enzymů. Jedním z vedlejších účinků fluorovaných léků je ztráta paměti. Tyto léky, včetně Prozac (fluoxeten) a Paxil - antidepresiv, obsahují tři atomy fluoru v každé molekule, které zabíjí enzymy v mozku, které normálně udržují stabilitu nálady.

Prozac a Paxil obsahují fluorofenyl, který obsahuje fluorid a způsobuje onemocnění jater. Organické fluoridy jsou v játrech transformovány a výsledné metabolity mohou mít větší aktivitu nebo větší toxicitu, než původní sloučenina. Prozac může způsobit žloutenku a stimulovat nádory v játrech. Rophypnol (flunitrazepam) - znásilňovací droga - je v podstatě fluorované válium, které je 20-30 krát účinnější, než válium. Phen-Fen (fenfluoramin), lék proti tloušťce, fluorované kortikosteroidy, obsahuje fluorid. Lidé beroucí takové léky mohou překročit 5 mg jen u jedné předepsané aplikace.

Do vody jsou dávány v podstatě psychoaktivní drogy. Na fluoridu založené anestetikum je obvykle používáno během operací, protože fluorid ničí mozkové enzymy a okamžitě přivádí pacienta do komatu. Sevofluran, jedna z mnoha fluorovaných látek používaných při anestézii, jako fluorovaný Halothane, zřejmě způsobuje selhání ledvin. Fluorovodík je jedinou toxickou látkou v nervovém plynu sarin (1500 krát jedovatějším, než kyanid). 8. srpna 2001 Baycol - lék snižujíc cholesterol, spojený s 31 úmrtími - byl stažen z trhu. Bayer AG, jeho výrobce, počet mrtvých na celém světě nezveřejnil. Vědci vědí, že všechny fluoridové sloučeniny narušují hormony štítné žlázy. Několik vrozených vad je způsobeno tím, že v prvním trimestru došlo k expozici protiplísňovému léku Fluconsazole. Několik fluorovaných léků bylo v poslední době z trhu staženo, protože většina z nich způsobuje závažná poškození srdce, pravděpodobně v důsledku negativních účinků fluoridů na aktivitu hormonů štítné žlázy.

Je důležité podívat se na příbalové letáky a zjistit, jestli jsou tam uvedeny fluoridové složky. Fluorid je obvykle uváděn jako "fluoro"-něco nebo je v chemickém vzorci "F". Nicméně fluorid je často ukryt jako jiné chemické aditivum, jako želatina vyrobená z hovězích kostí, nebo ve fosfátech.

Fluorid v potravním řetězci

Takže nyní máme fluorid ve své vodě, což znamená, že hromadně medikujeme populaci, ačkoliv nemůžeme kontrolovat dávkování, protože každý vypije jiné množství. Kdysi, když byla jeho bezpečná úroveň ve vodě nastavena na 1 ppm, neexistoval v podstatě žádný jiný zdroj. Od té doby byl fluorid přidán do zubních past, ústních vod a zubařských tamponů. Zubaři ošetřují zuby fluoridem místně a lékaři předepisují fluoridové doplňky, a, samozřejmě, fluorid je ve vodě, v potravním řetězci. Potraviny jsou zavlažovány, omývány a zpracovávány fluorizovanou vodou, konzumujeme mnohem více fluoridů, než si myslíme.

Nezávislé laboratorní zprávy ukazují v běžných produktech vysoké úrovně: 0,98 až 1,2 ppm v Coca-Cole, 1 ppm v pomerančovém džusu, 2,1 ppm v ovocných nápojích, 10 ppm v pšeničných produktech, 6,8 ppm v džusu z bílých hroznů, kdy je tato šťáva často používána jako sladilo v potravinách pro děti. Hroznové váno je běžně postřikováno insekticidy obsahujícími fluorid. Studie z r. 1996 zveřejněná v Journal of the American Dental Association, varovala rodiče, aby omezili pití džusů dětmi, kvůli nadměrnému obsahu fluoridů. V podstatě podle vládního průzkumu z r. 1993 dostávají děti v nefluorizovaných komunitách již nejméně 3 násobné množství fluoridů, než kolik je doporučeno pro celkovou konzumaci, zatímco děti ve fluorizovaných komunitách dostávají 4,6 až 4 násobek doporučeného množství.

Kanadská Rada pro národní výzkum provedla rozsáhlý výzkum u mnoha zdrojů fluoridů v přírodním prostředí a u řady způsobů, jak se dostávají do lidského potravního řetězce. Většina balených potravin je zpracovávána pomocí fluorizované vody, a mnoho ovoce a zeleniny obsahuje fluoridy coby rezidua po pesticidech a hnojivech. Když fluorizace poprvé začala, byla expozice fluoridům z jiných zdrojů, než fluorizovaná voda, minimální. Dnes tomu tak není. Lidé nyní dostávají fluoridy z velké řady zdrojů, včetně reziduí pesticidů, fluorovaných zubních produktů, mechanicky vykostěného masa, fluoridy znečištěného vzduchu a zpracovaných potravin a nápojů připravených za použití fluorizované vody (limonády, džusy, pivo, cereálie atd.). Nyní bylo dosaženo bodu, kdy většina lidí dostává "optimální" 1 mg denně bez toho, aby vypila byť jednu sklenici fluorizované vody.

Potraviny jako sardinky, čaj, saláty, špenát a další mají obzvláště vysoký obsah fluoridů. Pokud je fluorid spolknut, i když člověk jí výživnou stravu a bere nejlepší doplňky na světě, je veškerá dobrá výživa učiněna téměř zcela neúčinnou, a následuje vznik nebo zhoršení degenerativních onemocnění. Škodlivé účinky fluoridů byly známy více než sto let. Kolik důkazů je potřeba, než my, oběti, zastavíme tento program modifikace chování, který je nám doslova cpán do chřtánu? Někteří pijáci piva vypijí přes šest litrů fluorizované vody denně jen v samotném pivu.

Pesticidy

I přes opakovaná varování, že lidé, a obzvláště děti, v současné době dostávají příliš mnoho fluoridů ve své stravě, jsou pesticidy s fluoridy nadále přidávány do potravního řetězce díky extrémně laxním regulacím americké agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).

V současné době je hlavním fluoridovým pesticidem používaným v USA cryolite (fluorid sodno-hlinitý) EPA v současné době povoluje až 7 ppm fluoridů u 30 druhů ovoce a zeleniny

ošetřených cryolite. Tato tolerance 7 ppm se týká: meruněk, řepy, ostružin, brokolice, růžičkové kapusty, zelí, květáku, citrusových plodů, hlávkové zeleniny, brusinek, okurek, lilku, hrozna, kapusty, salátu, melounů, nektarín, broskví, paprik, švestek, dýní, ředkviček, malin, tykví, jahod, rajčat a tuřínu.

Norma 2 ppm byla zavedena také u brambor, které jsou po hroznech druhou plodinou u používání cryolite. Norma EPA 7 ppm pro rezidua fluoridů je více než 5 krát vyšší, než norma stanovená americkým ministerstvem zemědělství /USDA) v r. 1993. V r. 1993 USDA stanovilo maximální úroveň reziduí fluoridů u ovoce a zeleniny na 1,2 ppm, což byla stejná norma, kterou USDA stanovilo pro arzen. Zatímco arzenové pesticidy byly od té doby v USA vyřazeny, fluoridové pesticidy zůstávají. V podstatě by se mohla stávající úroveň tolerance u fluoridových pesticidů dokonce ještě zvýšit - pokud EPA, pod intenzivním tlakem Dow Chemical, schválí sulfuryl fluorid jako náhražku za vykuřovadlo metyl bromid.

Pokud EPA sulfuryl fluorid (vnitřní vykuřovadlo, které nebylo nikdy předtím používáno u potravin) schválí jaké náhradu za metyl bromid, dojde k výraznému nárůst u kontaminace fluoridy v potravním řetězci.

V nedávné žádosti EPA (15. února 2002) Dow Chemicals požádala o extrémně vysoké tolerance u fluoridů u většího počtu běžných potravin, včetně 0,98 ppm u pšeničných klíčků, 40 ppm u pšeničných otrub, 31 ppm u rýžových otrub, 30 ppm u ořechů, 28 ppm u obilninových jídel, 26 ppm u kukuřičné mouky, 25 ppm u prosa, 25 ppm u divoké rýže, 25 ppm u čiroku, 25 ppm u pšenice a 17 ppm u ovsa.

Dětská výživa

"Dětské výživy ředěné vodou s vyšším množstvím fluoridů mohu poskytnout 100 až 200 více fluoridů, než mateřské mléko nebo kravské mléko" - Levy, SM, Guha-Chowdhury N (1999). Celkový příjem fluoridů a dopady na potravní doplňování fluoridů, Journal of Public Health Dentistry 59: 211-23.

"Více než 50% kojenců je v současné době krmeno výživou od 1 měsíce věku, a tito kojenci jsou pravděpodobně vědomě vystavování vysokým dávkám požívaných fluoridů po 9 nebo 10 měsíců - což je stav, který byl v 60. a na počátku 70. let ojedinělý." - Fomon SJ, Ekstrand J. (1999). Příjem fluoridů kojenci, Journal of Public Health Dentistry 59(4): 229-34.

"Rodičům by proto mělo být řečeno, že mohou své děti chránit před zubní fluorózou tím, že budou své děti kojit a prodlouží dobu, po kterou je budou kojit. Když jsou kojenci krmeni výživou, měli by ji rodiče ředit nebo rozpouštět deionizovanou vodou (reverzní osmózou, destilací; nebo balenou vodou s nízkým obsahem fluoridů), aby snížili množství systematicky požívaných fluoridů" - Brothwell D, Limeback H. (2003). Kojení chrání před zubní fluorózou v nefluorizované venkovské oblasti Ontaria v Kanadě, Journal of Human Lactation 19: 386-90.

Fluorid v přírodě

V každém případě je fluorid ve stravě nevyhnutelný, protože je třináctým nejhojnějším prvkem a je extrémně reaktivní a vytváří mnoho sloučenin dostupných pro lidské tělo. Fluor

se v přírodě vyskytuje jako fluorid vápenatý. Fluorid sodný je průmyslový odpad odvětví výroby hliníku a fosfátových hnojiv. Od 20. a 30. let byl prodáván jako silný zabiják brouků a krys. Fluorid sodný (NaF) je více než pětsetkrát rozpustnější, než fluorid vápenatý (CaF2). Na zabití krysy je potřeba osmdesátkrát více CaF2, než NaF. Kritici fluorizace transformaci fluoridu sodného z nebezpečné chemikálie na prospěšnou látku pro boj s kazy nikdy neakceptovali.

Fluoridy v průmyslu

První fluoridovou sloučeninou záměrně přidanou do veřejné vodovodní sítě byl fluorid sodný, jedovatý vedlejší produkt hliníkářství. Během druhé světové války, kdy Alcoa urychlovala výrobu, aby uspokojila potřebu více bojových letadel, bylo této znečišťující látky vyrobeno více a čelila vršícím se žalobám kvůli způsobeným škodám. Lačný vykreslit fluoridy pozitivně poslal americký Úřad veřejného zdraví - tehdy pod velením ministra financí Andrew Mellona, zakladatele a velkého akcionáře Alcoa - svého zubaře na západ, aby tam prozkoumal jistá města, kde se fluorid ve vodě vyskytuje přirozeně. Tento zubař zjistil, že obyvatelé mají méně kazů, než činil průměr - ačkoliv i oni měli skvrnité a narušené zuby.

V r. 1939 vědec financovaný Alcoa problém s ukládáním odpadu vyřešil tím, že navrhl přidávat fluorid do pitné vody, aby se snížila kazivost zubů. Pak se ve 40. letech stala nerušená výroba fluoridů věcí národní bezpečnosti - fluor byl klíčovou látkou používanou při separaci izotopů uranu na výrobu atomové bomby. Bylo potřeba milionů tun fluoridu. V r. 1944, podle odtajněných dokumentů, došlo při nehodě v továrně DuPont v New Jersey, která vyráběla fluorid pro projekt Manhattan, k úniku velkého množství do atmosféry. Úroda byla otrávena, zvířata zmrzačena a lidé nemocní. Fluorid dokonce naleptal sklad místní školy. Vědci horlivě vymýšleli vysvětlení pro tyto negativní účinky v zájmu válečného úsilí. Dodavatelé zbraní a vláda potřebovali vytvořit veřejnou podporu pro fluorid a rovněž ochránit se před zodpovědností.

Účinky fluoridů na fyziologii

Některé chemikálie používané v procesu fluorizace narušují přirozenou obranu těla proti toxickým těžkým kovům, obzvláště olovu. Spojitost mezi olovem a hyperaktivitou a násilným chováním byla dlouho známa. Bažené po drogách, jako alkohol a kokain, je také posilováno fluoridovým faktorem. Mozek očividně baží po drogách, které kompenzují škodlivé účinky požití fluoridů. Průměrný konzument fluorizované vody si obvykle není vědom, že fluorid sodný nebo kyselina fluorovodíková jsou jedovatější, než olovo, a jen o něco méně jedovaté, než arzen. Fluorid není základní živinou, a podle Národní akademie věd nebylo nikdy prokázáno, že je potřebný pro lidský život. Dr. Roger Berry a Wlifred Trillwood došli k závěru, že fluorid sodný zabíjí lidské buňky při 1/20 síly fluorizované pitné vody.

Dr. Sam Epstein, emeritní profesor medicíny prostředí a proseních onemocnění na univerzitě v Illinois, předseda Koalice pro prevenci rakoviny a autor Politika rakoviny, napsal 29. května na podporu návrhu britského poslance Johna Butterfilla (EDM 1258), stavícího se proti fluorizaci vody, toto: "Fluorizace vody odráží vysokou citlivost fluoridového průmyslu a lhostejnost k výrazným škodám na veřejném zdraví britské populace. Měl bych dále poznamenat, že zhruba 100 předních našich a mezinárodních vědců zabývajících se prevencí

rakoviny a představitelů spotřebitelských a zelených organizací negativní postoj Koalice pro prevenci rakoviny k fluoridům podpořilo, v její zprávě Zastavte rakovinu, než začne.

"Fluorid používaný za tímto účelem pochází z vysoce kontaminovaného průmyslového fluorosiliciového odpadu; ke kontaminantům patří těžké kovy. Navíc existují významné experimentální důkazy, že fluorid vyvolává, v závislosti na dávce, rakovinu kostí u krys. To dále podpořily epidemiologické studie prokazující souvislost mezi fluoridy a rakovinou u mladých mužů. Je třeba dále poznamenat, že fluorid je v současné době přidáván do dodávek vody asi 60% americké populace. To je v příkrém kontrastu s 2% u evropské populace, která má mnohem nižší výskyt zubních kazů."

Biochemický výzkum zjistil, že chemické jedy, jako fluorid, tvoří vodíkové vazby s proteinovými skupinami Amid. Takže: protože vlákna DNA jsou spojena vodíkovými vazbami, poškodí fluorid chromozomy. General Chemistry, McQuarrie a Rock, u. Kal., 1984, se zabývá fluorem a říká: "Protože jeho elektrická negativita je vyšší, než u jakéhokoliv prvku, vyskytuje se fluor v pozitivním oxidačním stavu v jakékoliv sloučenině." Tudíž je fluor nejreaktivnějším prvkem, který chemici znají, a má silnou afinitu k vápníku. Nature, International Journal of Science, 15. ledna 1987, vypustily zajíce z pytle, kdy ještě více odhalily fiasko fluorizace. Zveřejnily univerzitní studie, které ukázaly, že voda vařená v hliníkové nádobě po 10 minut získá 0.2 ppm hliníku, který je příčinou Alzheimera.

Pokud je voda fluorizována 1 ppm, za deset minut je uvolněno 200 ppm hliníku - 1,000 násobek!. Fluor může způsobit nevratnou ztrátu draslíku v lidských krvinkách. Fluor zvyšuje vylučování železa - tudíž vede k chudokrevnosti. Dokonce i při 10 mg na litr způsobuje fluor chudokrevnost, lymfocytopenii a leukopenii. Úroveň vitaminu B12 v krvi je snížena. Poškozují účinky fluoru lze najít v žaludku, dvanácterníku, tenkém střevu, játrech, slezině, plicích, mozku, slinivce, nadledvinkách a štítné žláze. Dochází k vyčerpání glykogenu v játrech a svalech a hromadění kyseliny mléčné a nárůstu u krevního cukru. K obzvláště závažnému poškození dochází u míchy, kdy následují neurologické nemoci. Podvěsek mozkový absorbuje několikanásobek fluoru, než jakákoliv měkká tkáň, což je obzvláště nebezpečné, protože podvěsek je řídící žláza endokrinního systému. Fluor může způsobit anoxii u novorozenců a zkrátit dobu jejich přežití. Fluorid brání neuromuskulární aktivitě.

Fluorid odčerpává z těla vápník. Lidská biochemie, Orten a Neuhause, 9. vydání, nám říká: "Vápník potřebují všechnu buňky. Je potřeba pro fyziologickou rovnováhu." Obzvláštní a důležitý efekt má iont vápníku na nervovou tkáň. Pokud iontový vápník v krvi poklesne, nervový systém se stává hyperpodrážditelným. Vápník je hlavním strukturálním minerálem v těle. Osteoporóza je důsledkem ztráty vápníku v kostech. Během poslední trimestru těhotenství se každý den v plodu ukládá 200 až 300 mg vápníku. Těhotné ženy dostávají syntetické prenatální vitaminy s přidaným fluoridem. Každý s nedostatkem vápníku může zažít svalové křeče a záškuby. Zvýší se také úroveň dvou jedovatých kovů, olova a kadmia, je negativně ovlivněna srážlivost krve, což způsobuje trombózu a embolii. Zvýší se nedostatek kyslíku v srdci, takže nedostatek vápníku způsobuje arytmie. Fluorid je mutagen. U krys dopovaných fluoridem došlo ke statisticky významnému nárůstu kostních nádorů. Krysy dopované fluoridem měly nádory ve štítné žláze, ústní dutině a vzácné nádory jater. Ženská neplodnost je spojována se zvýšenou úrovní fluoridů (přes 3 ppm). 1 ppm fluoridu ve vodě usnadňuje vstřebávání hliníku do mozku krys a vytváří tam zámotky (škrobová depozita), které jsou spojovány s Alzheimerovou nemocí a dalšími typy demence. Fluorizovaná voda byla dána do souvislosti se zvýšenou úrovní olova v krvi dětí.

Olovo je spojováno s řadou neurologických problémů, včetně snížené inteligence, agrese a hyperaktivity. Nedávno vydané zprávy newyorského ministerstva zdravotnictví a skupiny expertů, jmenované hlavním hygienikem, popírají obecné tvrzení Americké stomatologické asociace, že fluorizace nemá žádní nepříznivé zdravotní účinky. Účinnost fluorizace může být menší, než jak uváděly předešlé studie, a to podle nové studie Národního institutu pro stomatologický výzkum. Největší studie fluorizace za 50 let, kdy se s fluorizací v USA začalo, se zabývala téměř 40,000 dětmi ve věku 5 až 17 let v 84 oblastech v celé zemi.

Journal of the American Dental Association, ročník 23, 1936, str. 569-570, uvádí: "Je k dispozici stále více důkazů o škodlivých účincích fluoru, obzvláště u chronické intoxikace, která je následkem požívání nepatrného množství během dlouhého časového období." Dodává: "údaje o toxicitě naznačují, že fluor, olovo a arzen patří do stejné skupiny, co se týká schopnosti způsobit otravu v nepatrných dávkách." Malé denní dávky olova nebo arzenu jsou považovány za toxické. Fluor spadá do stejné kategorie.

Americké ministerstvo zemědělství v r. 1939 provedlo výzkum a informovalo o účincích fluoridu. Fluor se ukázal být příčinou znetvořující zubní nemoci známé jako skvrnitá sklovina či fluoróza. Fluor zasahuje do normálních procesů vápenatění zubů během jejich tvorby, takže zasažené zuby, mimo to, že jsou neobvykle obarvené a vypadají ošklivě, jsou strukturálně slabé a jejich stav se zhoršuje na počátku života.

Z tohoto důvodu je obzvláště důležité vyhýbat se fluoru v období tvorby zubů, od narození do věku 12 let. Pediatři uvádí, že přes 30% amerických dětí trpí nějakým stupněm pozorovatelné zubní fluorózy nebo skvrnitostí zubů, v důsledku expozice nadměrně vysokým úrovním fluoridů. Na pultech lékáren je téměř nekonečné množství na fluoridech založených zubních past, ústních vod, čisticích prostředků, tablet a vitaminů, z nichž mnohé obsahují varování (velmi drobným písmem) že by neměly být používány, pokud koncentrace fluoridu v pitné vodě přesahuje 0,7 ppm. Ke zdrojům otravy fluorem patří (mimo jiné) pitná voda obsahující 1 ppm fluoru nebo více. Odhaduje se, až přibližně 40 milionů Američanů trpí artritidou, kdy nejběžnějším typem je osteoporóza. Fluorid stimuluje abnormální vývoj kostí. Vysoké dávky při léčbě fluoridem zvyšují hmotnost kostí, ale nově vytvořená hmota je strukturálně špatná. Místo aby snižovali lámavost kyčlí, ji vysoké dávky fluoridu zvyšují.

Kyfóza (kosterní fluoróza zakřivení páteře) byla velmi častá v komunitách, jejichž pitná voda obsahovala 7,4 ppm fluoridu. Je alarmující se dozvědět o těchto škodlivých účincích fluoridu při 1,1 ppm, když EPA zvýšila bezpečnou úroveň pro fluorid na 4,0 ppm. Kdo je chráněn, lidé nebo firmy, které prodávají fluorid, a výrobci, kteří vyrábí fluorid jako vedlejší produkt, kterého se nemohou zbavit? Ano, výrobci fluoridů se tohoto odpadního produktu nemohou zbavit, pokud každý z nás ho trochu denně nevypije.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one