IMG_0310.JPG

ARCHIV ČLÁNKŮ


ZPĚT
IMG_0686.JPG
Někdy mě to popadne. Týdny chodím doma po zaprášené podlaze, zašlá umyvadla…znáte to. Chodím se domů prakticky jen najíst a vyspat. O víkendu jsem také většinou pryč, na záchrance, nebo na návštěvě… Někdy si ale dopřeji půlden a zuřivě se vrhnu na úklid domu. To, to pak lítá. Drhnu podlahy, záchody, umyvadla, luxuji… utírám prach, vyhazuji nepotřebné věci. Sem tam mi z úst unikne i zvuk, který se dere z hrudi oštěpaře či diskaře na vrcholné soutěži. Nebo tenistovi po odpálení míčku se vší vervou. Takhle se vrhám na ty toalety. Soudružka Líznerová ve zmatku lítá po schodech nahoru a dolů s ocasem vztyčeným ke stropu ve tvaru papežské berly, v zoufalé snaze uhájit holý život… no tak takový jsem cvok, abyste věděli.
Kdysi jsem závodně běhal. Hlavní mojí disciplínou byla stovka. Každý sprinter vyrazí z bloků jako šílenec. Z plic se derou hrůzné zvuky, dýcháte jak lokomotiva. Je to exploze. Pamatuji si, že když se v zimě běhalo v hale, nebylo dost místa na doběh a tak jsme se často doslova rozpleskli o polstrovanou stěnu. Prozradím, že se tu a tam někdo i lehce posral. Vím, že většina maratonců doběhne do cíle s blátem na hřišti. Prostě totální nasazení… Jinak nevyhrajete.
Se stejným nasazením jsem jako mladík přistupoval k sexu. Druhý den jsem byl vždy ochraptělý. Buď nezájem, a když, tak naplno. Někdy se zřítilo i chatrnější lůžko, země se třásla… Ale proč vám vůbec tyto věci vykládám? Protože stejné nasazení potřebujeme k tomu, abychom něco ve svém životě změnili. Stejnou rozhodnou a 100% energii potřebuje vážně nemocný člověk ke svému uzdravení! TAK se mají věci dělat. TAK se má žít! "Vaše řeč, budiž ano, ano, ne, ne." Odvaha a pozitivní vztek. To je to co potřebujete, pokud je něco, s čím jste nespokojeni! Vlažnost a ohleduplná průměrnost, je víte na co? Ze své dlouholeté lékařské praxe naprosto jistě VÍM, že uzdravení MUSÍ být ze strany nemocného provázeno zuřivou rozhodností se uzdravit. Čím těžší nemoc, tím je třeba větší, skutečně až zuřivé energie. Musíte se rázně postavit za SVŮJ život! Nejít jako ovečka na porážku (ozařování, chemoterapie, hormony…). Taková akce je skutečně nezbytnou podmínkou pro uzdravení. Mám opakovanou zkušenost, že objednává-li někdo svou tetu, tchýni, manžela, sestru… ke mně na vyšetření, takový nemocný se nikdy neuzdraví, někdy dokonce ani bez omluvy nedorazí! Nebere to vážně, moc ho to nezajímá, je vlažný… Nemůže se uzdravit, i kdybych se na hlavu postavil. Proto už takové pacienty nepřijímám. Je to ztráta času. Člověk se začíná uzdravovat v okamžiku, kdy se ROZHODNE se uzdravit! Kdy začne něco DĚLAT! SÁM!! Odhodí chorobný postoj: Mám problém, tak s tím něco dělejte. Takový nemocný, ať si dochází pro své pilulky… Farmaceutické firmy takové lidi milují. A samozřejmě i lékaře, pracující v jejich službách. Jistěže stejné nasazení by mělo být i na straně lékaře. Pak je vše jak má být a celý vesmír se bude smát a pomáhat.
Takže: Máte problém? Tak makejte! A naplno! To platí i ve vztazích, lásce…
MUDr. Tomáš Lebenhart (s vervou)
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one