IMG_0310.JPG

ARCHIV ČLÁNKŮ


ZPĚT
IMG_0686.JPG
Většina zdravotníků i dalších zaměstnanců poskytujících veřejnosti své služby, např. úředníci, ale i různí specialisté - pracujících v technických službách, od ajťáků až po automechaniky, to jistě dobře znají. Přijde neobjednaný klient, jemně zaklepe a oznámí: "Já jenom…" a následuje nějaké přání. Je to opravdu zvláštní sorta lidské nátury. Všechny čekající bez mrknutí oka předběhnou a jako omluvu či alibi použijí tu kouzelnou formulku Já jenom. Tím vlastně ujišťují sestřičku či úředníka, že nemá smyslu, aby čekali jako ostatní či se dokonce objednávali (jako ostatní). Je ovšem téměř pravidlem, že takoví šikulové, nakonec zaměstnají personál ještě více, než slušní, ohleduplní čekající. Jakmile se totiž ocitnou v ordinaci či kanceláři, mají vyhráno a jejich energetické drancování nemá konce. Z "Já jsem se jen chtěla zeptat", "Já jenom potřebuju potvrzení...", se vyklube mnohdy řetěz dalších přání, nebo se ukáže, že splnit jejich bleskovou prosbu, je dosti komplikované a zabere to mnoho času a energie. Totéž se může dít i po telefonu. Pokud jste v roli uvedených profesí a uslyšíte větu začínající: "Dobrý den, já jenom…", mějte se na pozoru… Vím dobře, o čem mluvím, slýchám to již 30 let. Fenomen "Já jenom" je projev falešné skromnosti, jakýsi trojský kůň, otevírající dveře těžko přístupných prostor či vašeho soukromí… Vím, že užívání této formulky je špičkou ledovce sobectví, sebestřednosti a egoizmu vůbec. Navíc zde perfektně funguje plutonská (tedy nenápadná, nepostřehnutelná a tím i mnohem nebezpečnější forma agrese…). Srovnejme s martovskou agresí, která by se projevila v dané situaci rázným zabušením na dveře a např. slovy: "Nemám čas tu čekat, tak hejbněte kostrou, nechci to zadarmo!" Takové člověka snadněji vykážete do patřičných mezí. A když ho pustíte, většinou svou věc rychle vyřídí, plácne na stůl bankovku a se stejnou vervou, s jakou se k vám vetřel, zase mizí. Člověka typu já jenom… je obtížnější odmítnout - vždyť on jenom…Desítky let skoro denně jezdím v autě a mám tedy bohaté zkušenosti s chováním řidičů. V souvislosti s tím, o čem píšu, jsem si všiml dalšího zvláštního jevu. A upozorňuji vás, že to mám dobře dlouhými léty prověřeno. Pokud vám nečekaně a bezohledně někdo vjede do cesty z vedlejší silnice, téměř vždy brzy zase někam odbočí. Jde opět o jinou formu já jenom… Donutí vás prudce přibrzdit, takže z devadesátky se za ním musíte ploužit třeba padesátkou. Onen řidič ovšem použil hlavní silnici jenom na chvilku…On jenom…
Už tyto věci beru s humorem a docela mě to baví, jak to vždy zaklapne. Tak doufám, že jsem vás, milí přátelé nijak neznudil. Já jenom…aby řeč nestála.
Tomáš Lebenhart
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one